Používané vakcíny
Na území ČR se může očkovat pouze řádně registrovanou
vakcínou pro území EU (v Souvisejících odkazech najdete informace k procesu
schvalování vakcín).
Vakcíny proti covid-19 jsou léčiva, která brání vzniku
onemocnění způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 tím, že vyvolávají imunitní
odpověď proti tomuto viru. Laicky lze říct, že vakcína tělo naučí, kde je
slabina viru a jak vyvolat odpovídající imunitní reakci, aby imunita vir
zahubila, než se stihne rozmnožit.
Nyní jsou dvě z existujících vakcín proti covid-19 již
registrovány v EU. První schválenou vakcínou byla ta od Pfizer, po ní jde o
vakcínu Moderna. Obě jsou v Česku používané.
Jak očkování funguje?
Co se v mém těle stane?
Vakcíny proti covid-19 jsou léčiva, která brání vzniku onemocnění
způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 tím, že vyvolávají imunitní odpověď
proti tomuto viru. Laicky lze říct, že vakcína tělo naučí, kde je slabina viru
a jak vyvolat odpovídající imunitní reakci, aby imunita vir zahubila, než se
stihne rozmnožit.
Dostupnost bezpečné a účinné vakcíny proti covid-19 je nutná
za účelem zajištění ochrany před tímto onemocněním, především u zdravotníků a
zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou senioři nebo chronicky nemocné
osoby.
Jak vakcíny fungují a
jak dlouho účinkují?
Vakcíny účinkují tak, že připraví imunitní systém
(přirozenou ochranu organismu) dané osoby tak, aby dokázal rozpoznat
konkrétního původce infekčního onemocnění a bránit se proti němu. Výzkum vakcín
proti covid-19 se zaměřuje na vyvolání odpovědi na celý protein (bílkovinu,
tzv. spike protein neboli protein S) na povrchu koronaviru. Ten je jedinečný
pro virus způsobující nemoc covid-19, nebo pro jeho část. Po očkování vakcínou
se u dané osoby vyvolá imunitní odpověď. Jestliže se tato osoba později virem
nakazí, imunitní systém virus rozpozná, a protože již bude připraven proti němu
bojovat, danou osobu před onemocněním COVID-19 ochrání.
Jedná se ale o zcela nový virus, neexistují v současné době
dostatečné poznatky o tom, jak dlouho po očkování se imunita navozená vakcínou
zachová, nebo zda bude potřeba pravidelného přeočkování. Údaje ze studií
imunogenicity a účinnosti v dlouhodobém měřítku poslouží jako východisko pro
budoucí strategie očkování.
Ochrana při mutaci
viru:
Viry obvykle mutují, tj. mění se jejich genetický materiál.
Je to jejich běžná vlastnost. U různých virů toto probíhá různě rychle, přičemž
mutace nemusejí nezbytně ovlivnit to, jak bude vakcína proti viru účinkovat.
Některé vakcíny proti virovým onemocněním si zachovávají účinnost po mnoho let
poté, kdy byly vyvinuty, a poskytují dlouhodobou ochranu. Tak je tomu např. u
vakcíny proti spalničkám nebo příušnicím. Na druhou stranu u takových nemocí,
jako je chřipka, se kmeny virů mění tak často a v takovém rozsahu, že složení
vakcíny se musí upravovat každoročně, aby bylo účinné.
Jak vám může být po
očkování a případné vedlejší účinky vakcíny:
Po očkování se může objevit bolest hlavy, únava nebo
například bolest svalů. Není se čeho bát, nejedná se o příznaky nemoci.
Očkováním se naše tělo a imunitní systém učí, jak bojovat s nemocí, proti které
vakcína chrání. Tohle učení s sebou přináší i výše zmíněné nepříjemnosti.
Přibližně každý desátý člověk má po aplikaci vakcíny reakci
jako je zčervenání nebo bolestivost v místě vpichu, bolest svalů, únavu,
zvýšenou teplotu nebo vyrážku. Nejedná se o projevy nemoci a není důvod se bát.
Právě tyto projevy se nazývají fyziologické reakce a dávají nám najevo, že náš
imunitní systém pracuje tak, jak má.
Ve velmi vzácných případech se může stát, že se objeví
vážnější nežádoucí účinky. Hlášeny jsou v případě MMR například febrilní křeče
u dětí, otoky příušní žlázy, dlouhotrvající bolesti kloubů, meningitida či
velmi vzácné postižení centrální nervové soustavy. Nežádoucí reakce na očkování
jsou také alergické reakce, z toho nejvážnější je anafylaktický šok.