16.12.2022

Provoz části radiodiagnostických pracovišť v chomutovské nemocnici do konce roku omezí probíhající výstavba nového pavilonu

Provoz časti radiodiagnostických pracovišť v Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnici Chomutov, o.z., omezí probíhající výstavba nového pavilonu Emergency. Od soboty 17. prosince do čtvrtka 29. prosince 2022 se uzavře spojovací chodba v budově „C“, proto v uvedených dnech nebude v provozu pracoviště magnetické rezonance, počítačové tomografie (CT) a rentgenu v této budově. V budově „B“ (poliklinika) bude provoz radiodiagnostického oddělení probíhat bez omezení.

„Výstavba nového pavilonu v chomutovské nemocnici vyžaduje s postupující stavebními pracemi některá nezbytná omezení. Nyní se na dva týdny dotknou provozu tří pracovišť radiodiagnostického oddělení. Omlouváme se za komplikace a věříme, že nová stavba, zahrnující Emergency, centrální operační sály včetně jednotek intenzivní péče a nadzemní spojovací koridor se stávajícím pavilonem D, bude pro nás všechny přínosem,“ uvedl MUDr. Michal Zeman, Ph.D., ředitel Nemocnice Chomutov, o.z.

        

Zdroj: info@kzcr.eu



14.12.2022

Krajská zdravotní uspořádala 14. Mostecké Oftalmologické Setkání tradiční – MOSt 2022

Oční oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., uspořádalo odbornou konferenci nazvanou Mostecké Oftalmologické Setkání tradiční (MOSt). Oční specialisté se ve městě pod Hněvínem setkali již počtrnácté. Tentokrát akci hostila ve svých prostorách Střední zdravotnická škola Most, v sousedství areálu druhé největší nemocnice Krajské zdravotní, a.s. (KZ). Odborným garantem konference byl MUDr. Radomír Mach, primář mosteckého očního oddělení.

„Je to již tradiční setkání a za pořádání konference patří velké poděkování primáři Očního oddělení Nemocnice Most, panu doktorovi Machovi. Oční oddělení je pro mosteckou nemocnici důležité nejen z pohledu poskytování kvalitní komplexní péče, ale rovněž jako nedílná součást perinatologického centra. Proto se snažíme oční oddělení rozvíjet a obnovovat jeho vybavení. Významnou investici v roce 2022 je pořízení nové kamery. Na oddělení se podařilo obnovit i další vybavení v hodnotě stovek tisíc korun,“ uvedl při zahájení konference Ing. Pavel Markalous, ředitel Nemocnice Most, o.z.

„Stejnou tradicí jako páteční celodenní konference se také stává čtvrteční odpolední setkání mladých neatestovaných oftalmologů – Mladí Oftalmologové do Mostu (MOdoMo). Zde jsou nejen navazovány pracovní kontakty, ale hlavně probírány atestační otázky. K jednotlivým tématům si mladí kolegové připravují přednášky a jejich prezentací se učí vystupovat a referovat na dané téma před odborným fórem.  Tím si nejen zopakují podrobné znalosti, ale zbaví se i mnohdy souvisejícího stresu a obav z trémy. Přednášky jsou vlastně takovým tréninkem na vlastní zkoušku,“ řekl primář MUDr. Radomír Mach.

Odborný program Mosteckého Oftalmologického Setkání tradičního tvořilo celkem 13 přednášek soustředěných do tří bloků. Vystoupili s nimi především lékaři mosteckého očního oddělení, ale také odborníci z ostatních nemocnic KZ a dalších zdravotnických zařízení v širším regionu. Tématy byly např. prevence zánětu antiflogistiky po nekomplikované operaci katarakty, otevřená oční traumata na Oční klinice v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem či okluze centrální retinální arterie a trombolýza v Nemocnici Most v roce 2022. Další přednášky přiblížily i oblasti akutní makulární neuroretinopatie, vlivu estrogenu na oko a zajímavé bylo i porovnání hodnocení očního pozadí umělou inteligencí a oftalmologem. 

Součástí MOSt 2022 byla i prezentace firem, které dodávají přístroje umožňující lépe a efektivněji vyšetřovat a ošetřovat oční pacienty.    

           

Zdroj: info@kzcr.eu


13.12.2022

Vedení Krajské zdravotní se pochlubilo letošními úspěchy a představilo plány do budoucna

Slavnostní setkání zástupců vedení Krajské zdravotní, a.s. (KZ), se zástupci Ústeckého kraje se uskutečnilo v pátek 9. prosince na zámečku Větruše v Ústí nad Labem. Předseda představenstva KZ MUDr. Ondřej Štěrba na něm spolu s místopředsedou představenstva MUDr. Leošem Vysoudilem, MBA, generálním ředitelem MUDr. Petrem Malým, MBA, a náměstkem pro ekonomické řízení a controlling Ing. Luďkem Rücklem prezentovali aktuální situaci ve společnosti, zhodnocení letošního roku a plány do budoucna.

Za vedení Ústeckého kraje nechyběl hejtman Ing. Jan Schiller. Dále se pracovně společenského setkání zúčastnil například radní pro oblast zdravotnictví Ing. Radim Laibl, radní pro oblast finanční Ing. Jan Růžička či předseda výboru pro zdravotnictví Mgr. Bc. Milan Rychtařík.

Realizace významných staveb KZ prezentoval předseda představenstva MUDr. Ondřej Štěrba. „Všechny investiční akce jsou pro nás zásadní a důležité, ale nejklíčovějším investičním strategickým počinem je aktuálně pavilon s operačními sály, odděleními JIP a standardními lůžkovými odděleními včetně umístění kardiochirurgie v Ústí nad Labem, kde nehrozí žádná kolize v termínech, vše probíhá dobře a termín dokončení k 20. prosinci příštího roku je opravdu reálný,“ zhodnotil předseda představenstva, který se ve své prezentaci věnoval také dostavbě pavilonů v Chomutově a Děčíně, modernizaci gynekologicko-porodnického oddělení v Teplicích či rekonstrukci psychiatrického pavilonu v Ústí nad Labem.

Generální ředitel KZ MUDr. Petr Malý, MBA, prezentoval generely, tedy výhled do budoucnosti jednotlivých nemocnic. „V nemocnicích v minulosti vznikaly obrovské stavby, ale nikdo nevěděl, jak na stavby navázat dál. Znát budoucnost je dobré i proto, abychom měli vizi budoucího stavebního a zdravotního rozvoje nemocnic. Generely nejsou jen o budovách, jedná se o potřeby elektrické energie, vytápění a další. V současnosti jsou generely hotové v Chomutově, Mostě, Děčíně a Teplicích. Rozpracovaný je generel ústecké Masarykovy nemocnice, v řešení je již i generel Nemocnice Rumburk. Práce na generelu Nemocnice Litoměřice nás čekají v březnu příštího roku,“ vysvětlil generální ředitel, který v prezentaci představil také vizualizaci parkovacího domu v areálu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Koncepci rozvoje zdravotní péče nastínil místopředseda představenstva KZ MUDr. Leoš Vysoudil, MBA. „Co se týká priorit rozvoje, tak samozřejmě chceme zachovat a rozvíjet stávající rozsah zdravotní péče. Krajská zdravotní v tuto chvíli nemá ambice na to, aby nějaká oddělení rušila či zavírala. Chceme ale také hledat nové příležitosti. Jendou z nich je jednodenní chirurgie, kterou bychom měli spustit v průběhu příštího roku,“ uvedl místopředseda představenstva, který v prezentaci mimo jiné zmínil také možnost zřízení rekonstrukční a plastické chirurgie v Ústí nad Labem, plán na výstavbu pavilonu pro matku a dítě, a shrnul učiněné kroky vedoucí k poskytování jednotné zdravotní péče a jednotné zdravotnické dokumentace.

Ekonomickou situaci následně zhodnotil Ing. Luděk Rückl, náměstek pro ekonomické řízení a controlling KZ. „Krajská zdravotní nebyla primárně založena za účelem zisku, ale kvůli zabezpečení poskytování zdravotních služeb v regionu, přesto považujeme za naprosto nezbytné, aby její hospodaření bylo minimálně vyrovnané, stabilní, aby se mohla do budoucna rozvíjet nejen z hlediska stávajících oborů, ale případně i rozšiřovat strukturu péče a poskytovaných zdravotních služeb,“ připomněl v úvodu své prezentace Ing. Rückl, který následně podrobně rozebral hospodaření společnosti a jednotlivé finanční ukazatele.


Zdroj: info@kzcr.eu

MUDr. Ondřej Štěrba

MUDr. Ondřej Štěrba

Slavnostní setkání na Větruši


12.12.2022

Hojení ran je běh na dlouhou trať, nové centrum je součástí mosteckého oddělení následné péče v Zahražanech

Poptávka roste, po dvou měsících od zahájení činnosti mají v evidenci zatím čtyřicet pacientů. A čekají, že jejich počet postupem času výrazně vzroste. Krajská zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., na svém Oddělení následné péče se sídlem v Zahražanech otevřela Centrum hojení ran.

Čtvrtek dopoledne je čas, ve který míří objednaní pacienti do zahražanského Centra hojení ran. Je mezi nimi i devětapadesátiletá žena, která je dlouhodobě léčena s bércovými vředy. Byla opakovaně hospitalizovaná na kožních odděleních s tím, že nenásledovala žádná navazující ambulantní péče. Tvrdí, že se její problémy prohloubily po prodělání nemoci COVID-19. „Zda se jí onemocnění zhoršilo po kovidu, jak tvrdí, je těžké říct. Spousta lidí říká, že mají po kovidu různé problémy. Podstatné je objektivně zjistit, zda je příčinou opravdu očkování, nebo jde o souhru náhod,“ říká MUDr. Tomáš Zelenka, primář zahražanského oddělení následné péče, který se pacientům, spolu se sestrami Mgr. Bc. Ivou Zelenkovou, DiS., a Šárkou Schreilovou, zde v centru věnuje.

Jací pacienti k vám přicházejí?

Tato paní je typický příklad našeho pacienta. Okamžitě po otevření se nám totiž začali hlásit lidé s tím, že buďto jsou špatně léčeni, nebo nejsou léčeni vůbec. Málokdo se totiž chce chronickými ranami zabývat a málokdo problematice do hloubky rozumí tak, aby pak péče měla kvalitu.

…a to tady umíte. Co dalšího vás vedlo k otevření této ordinace?

Vycházeli jsme z potřeb, požadavků a důvěry pacientů, dále také z kapacitních důvodů pro region Most a okolí. Pacienti tedy nejsou jen lidé s bydlištěm v okrese Most, ale jezdí k nám pacienti i z Lounska, Teplicka, Chomutovska. Jde o široký záběr, v podstatě je naše spádová oblast sto tisíc obyvatel.

Můžete nové pracoviště představit? Na co přesně se zde zaměřujete?

Jsme specializované pracoviště se zaměřením na léčení všech komplikovaně se hojících ran, jako jsou bércové vředy, dekubity, pooperační nehojící se rány, ostatní chronické a traumatické kožní defekty a popáleniny. Náš profesionální tým s mnohaletými zkušenostmi se také pravidelně celoživotně vzdělává a sleduje nejnovější trendy a postupy v oblasti hojení ran. Pracují zde členové České společnosti pro léčbu ran. Naším pacientům nabízíme konzultace, diagnostiku a léčebnou péči s individuálním přístupem a spolupráci s pacientem i jeho rodinou. Spolupracujeme dále s ostatními odbornými ambulancemi a odděleními především Nemocnice Most, protože pouze kvalitní multioborová spolupráce může vést ke kauzální terapii.

V čem vidíte hlavní specifikum tohoto segmentu zdravotní péče?

Kůže jakožto největší orgán lidského těla je vystavována řadě poškození a poranění. Kdo by neznal nějakou tu ranku, která byla za pár dní pryč. Prvořadým cílem po výskytu rány či defektu je co nejrychleji zabezpečit hojení. S přibývajícím věkem a nemocemi se charakteristika hojení ran často mění. Nehojící se chronické rány, jsou heterogenní skupinou, jejichž hojení se odchyluje od fyziologického hojení ran akutních.

Dá se říci, že hojení ran patří k nejstarším lékařským oborům?

Tak to určitě. Hojením ran se lidstvo zabývá po celá tisíciletí, již v Mezopotámii se na rány používala pryskyřice. Staří Egypťané využívali med, semena a rozmačkané ovoce. Medem ošetřovali rány i Řekové a Římané. V dávných dobách bylo ranhojičství předmětem lékařství v oboru chirurgie. První hodnotné záznamy dokumentace rány pochází z období, kdy byl vynalezen knihtisk. Již v tomto období byly známé metody, jak zastavit krvácení či jak léčit ránu, aby nehnisala.

Při léčbě řady lidských onemocnění je v dnešním medicíně naprostou samozřejmostí a nutností mezioborová spolupráce. Je tomu tak i při hojení neakutních ran?

Faktem je, že ještě donedávna se nehojícími ranami zabývali výhradně specialisté, nyní je hojení ran záležitostí multidisciplinární a multiprofesní. V mnoha zdravotnických zařízeních vznikají „Centra léčby chronických ran“, kde je poskytována komplexní péče, neboť každoroční stoupající ekonomické náklady si žádají efektivní řešení. To je právě i případ mostecké nemocnice a jejího oddělení následné péče, jehož nedílnou součástí je rovněž rehabilitace. Proto lze jednoznačně konstatovat, že oblast hojení ran je v posledních letech na vzestupu.

V souvislosti s hojením ran často slýcháváme o wound managementu. Co to znamená?

Řízení procesu hojení rány, wound management, je založen na komplexním přístupu k pacientovi s ránou, se zvláštním zřetelem na využití metod vlhkého hojení či jiných technologií postupů a ošetřovatelskou péčí. Cílem hojení chronických ran je, kromě záchrany života pacienta nebo např. jeho končetiny, samozřejmě zvýšení komfortu pacientů a zlepšení jejich kvality života. Snaha zmírnit utrpení pacientů neustává a vede k řadě nových poznatků, objevů a rozvoji nových moderních terapeutických a obvazových materiálů. Pacient tak není podroben častým převazům, defekt není tolik drážděn, je zřejmá úleva od bolesti, lepší se komfort a kvalita života, celková léčba je kratší, ekonomičtější a nastává větší potěšení z výsledků léčby pro obě strany. Chronické rány pacienty vyčerpávají fyzicky i psychicky, často se straní lidí, vyhýbá styku s rodinou a za defekt se stydí. Proto je podpora péče o rány v procesu hojení, v tzv. wound managementu, nesmírně důležitá.

Pro správně vedený proces hojení je zásadní hygiena rány. V čem spočívá?

Hygiena rány zahrnuje komplex postupů, kdy se snažíme potlačit, „rozbít“ biofilm, podpořit tím hojení rány a snížit mikrobiální a toxické zátěže. Hygiena rány spočívá v očištění kůže a okolí rány, debriedementu s oživením jejích okrajů a aplikaci vhodných krytí. Speciální moderní materiály udržují v ráně stabilní teplotu a vlhkost, mohou se do rány postupně vstřebávat nebo naopak pohlcují nepříjemný sekret a zápach.

Co může zhoršit hojení rány, respektive jaké faktory mohou vést ke vzniku ran, které se nehojí?

Takových faktorů je mnoho. Patří mezi ně přidružená onemocnění a věk pacienta, dále medikace, nutriční stav, imunita, celková hypoxie, nádorová onemocnění, spánek, systémová infekce, psychický stav a návyky, jakými jsou alkohol, kouření, drogy a jiné. To všechno jsou faktory systémové. Pak bereme v potaz místní faktory ovlivňující hojení ran, jimiž jsou porucha hemodynamiky, hloubka rány, velikost rány, spodina, lokalizace, okraje rány, hypoxie rány, mikrobiální infekce, stáří rány, teplota rány, cizí tělesa v ráně a macerace kůže v okolí.

S čím pacient do Centra hojení ran přichází a odchází…?

Je to běh na dlouhou trať, léčba může trvat několik měsíců, ale není beznadějná…

Centrum hojení ran Most – Zahražany

Primář: MUDr. Tomáš Zelenka

Sestra specialistka: Šárka Schreilová, Mgr. Bc. Iva Zelenková, DiS.

Ordinační hodiny: čtvrtek 8.00 – 12.00 hodin (objednání předem a doporučení nutné)

Adresa: Jana Žižky 1304, Most – Zahražany, budova Oddělení následné péče a RHB

Telefon: +420 476 449 120

 

Zdroj: info@kzcr.eu

MUDr. Tomáš Zelenka, primář Oddělení následné péče Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., se sídlem v Zahražanech, v ordinaci zdejšího nového Centra hojení ran.

MUDr. Tomáš Zelenka, primář Oddělení následné péče Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., se sídlem v Zahražanech, v ordinaci zdejšího nového Centra hojení ran.


8.12.2022

V rumburské nemocnici kvůli instalaci nové techniky omezí skiagrafii a skiaskopii. Ultrasonografie a nový CT přístroj zůstanou v provozu

V souvislosti s obnovou zdravotnické techniky v Krajské zdravotní, a.s. – Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, o.z., pracoviště Rumburk, bude část radiodiagnostického pracoviště (skiagrafie a skiaskopie) od pátku 9. prosince 2022 do pondělí 9. ledna 2023 mimo provoz. Provoz ultrasonografie a nově instalovaného CT přístroje zůstane zachován v plném rozsahu.

„Věříme, že nový radioadiagnostický komplet přispěje k vyšší kvalitě a bezpečnosti poskytované zdravotní péče. Zároveň se omlouváme za snížený komfort v přilehlých prostorách, čekárně pacientů, způsobený nezbytnými stavebními pracemi,“ uvedl ředitel zdravotní péče Nemocnice Rumburk MUDr. Michal Tichý, Ph.D., MPH.  

                 

Zdroj: info@kzcr.eu



8.12.2022

Účastníci konference Hrudní chirurgie v Ústí nad Labem 2022 probrali novinky ve specializaci za tři roky

Oddělení hrudní chirurgie Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., pořádalo 6. prosince odbornou konferenci „Hrudní chirurgie v Ústí nad Labem 2022“. V přednáškových prostorách Vzdělávacího institutu Krajské zdravotní, a.s., se akce konala již posedmnácté. Naposledy to bylo v roce 2019, tradiční prosincový termín setkání zrušila v předchozích dvou letech omezení kvůli pandemii onemocnění COVID-19. Odborným garantem konference byl MUDr. Ivan Staněk, MBA, primář ústeckého oddělení hrudní chirurgie.

„Úvodní příspěvek s názvem Od plicní embolie k chronické tromboembolické plicní hypertenzi prof. MUDr. Pavla Jansy, Ph.D., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze jistě zaujal nejen přítomné pneumology. Shrnutí práce našeho oddělení hrudní chirurgie za poslední roky ukázalo, že výsledky jsou srovnatelné s nejlepšími pracovišti v České republice. Letos při přípravě konference hrudní chirurgové spojili síly s radiology, což přineslo sdílení zkušeností obou specializací jednak s předoperačním značením plicních lezí pod CT, a jednak prvních poznatků s pilotním programem využití nízkodávkového CT vyšetření pro včasný záchyt karcinomu plic. Program doplnily přednášky k pooperačním komplikacím u pacientů na hrudní chirurgii a v současnosti  rezonující a aktuální epidemiologii hrudních empyémů v době covidu,“ přiblížil zaměření letošního ročníku konference MUDr. Ivan Staněk, MBA.

„Každý z účastníků si v přednáškovém programu našel to své a zaznamenal jsem u kolegů, kteří se na konferenci přihlásili, pozitivní ohlasy. V jejich zájmu se určitě odrazil i fakt, že jsme si nemohli tímto způsobem vyměňovat zkušenosti kvůli důsledkům pandemie z šíření nového koronaviru tak dlouhou dobu,“ dodal primář Staněk.

Oddělení hrudní chirurgie má v ústecké Masarykově nemocnici tradici téměř tři čtvrtě století. Poskytuje chirurgickou péči pacientům s nádorovými a zánětlivými chorobami plic, mezihrudí, hrudní stěny, bránice, včetně TBC. Zajišťuje 24hodinovou torakochirurgickou pohotovost pro poranění hrudníku, včetně operací netransportabilních pacientů v příslušné nemocnici. Poskytuje služby nejen Ústeckému, ale i Libereckému kraji, má tedy nadregionální působnost. V této oblasti je jediným pracovištěm tohoto typu.

Oddělení hrudní chirurgie je součástí Centra vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče (POCH). Statut od Ministerstva zdravotnictví České republiky získala Krajská zdravotní, a.s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., v roce 2018. S předpokládanou spádovostí 1 250 000 obyvatel na jedno centrum POCH je ústecké pracoviště jedním ze sedmi ustanovených v České republice.

 

Zdroj: info@kzcr.eu

 

Odborným garantem konference byl MUDr. Ivan Staněk, MBA, primář Oddělení hrudní chirurgie Krajské zdravotní, a.s - Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z.

Odborným garantem konference byl MUDr. Ivan Staněk, MBA, primář Oddělení hrudní chirurgie Krajské zdravotní, a.s - Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z.


7.12.2022

Krajská zdravotní má zpracován plán rozvoje teplické nemocnice

Rozvoj svých nemocnic s výhledem na čtvrtstoletí plánuje současné vedení Krajské zdravotní, a.s. (KZ). Jak má za 25 let vypadat nemocnice v Teplicích, ukazuje generel rozvoje. Zpracovatelem je Ing. arch. Zdeněk Sláma a kolektiv.

Vznik nemocnice v Teplicích se datuje k začátku 20. století. Areál se postupně rozrůstal na konci 80. let a začátku 90. let, kdy byla dokončena rozsáhlá stavba polikliniky - budovy A a přilehlých pavilonů B - E. Od 90. let rozvoj nemocnice probíhá převážně formou modernizace a rekonstrukce jednotlivých budov, respektive jejich částí. Poslední velkou investicí byla výstavba pavilonu centrálních operačních sálů, centrální sterilizace, JIP a ARO.

Prostorové i funkční uspořádání areálu a provozů prošlo složitým vývojem, odrážejícím i sociální a politické poměry. Generel rozvoje nemocnice zobrazuje představu o výstavbě v areálu během budoucích přibližně 30 let. Z tohoto důvodu je nutné, kromě prostorové a funkční představy, zahrnout i vyšší míru flexibility s ohledem na předpokládaný vývoj medicínských oborů i stavebně technických možností. Generel představuje rozvoj výstavby nemocnice rozdělený do šesti postupných etap. Při zohlednění všech dostupných požadavků a vlivů se tento koncept snaží k tématu přistupovat s nadhledem.

Jednání s architekty, kteří mají zkušenosti s projektováním zdravotnických zařízení, zahájila KZ v loňském roce. Na základě těchto jednání vedení společnosti získalo představu, jaké podklady je potřeba pro architekty připravit, aby výsledný generel rozvoje nemocnic splňoval veškerá očekávání. Generel Nemocnice Teplice určuje v šesti etapách cílový stav areálu jako celku a popisuje postupnou cestu k dosažení vymezeného cíle. Podrobnost generelu je prostorová, funkční a urbanistická s komplexním areálovým nadhledem.

„Vznik generelů nemocnic je podmíněn dosavadní absencí výhledu do budoucna, který by umožnil stanovit strategii rozvoje nemocničních areálů a optimální investiční plán. Proto jsme velmi rád, že generely vznikly. V teplické nemocnici dosud vyrostl nový pavilon pro centrální operační sály, centrální sterilizaci a jednotky intenzivní péče anesteziologicko-resuscitačního oddělení, a k stávajícímu pavilonu F byl přistavěn urgentní příjem. V současnosti zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce gynekologicko-porodnického oddělení. Generel vidíme jako možnost rozvoje zdravotní péče a její organizace. V případě teplické nemocnice jsou možnosti dány prostorovým řešením a umístěním areálu, který je vymezen čtyřmi ulicemi v městské zástavbě. To si vyžádá především výstavbu nových pavilonů, které nahradí některé současné objekty, jejichž uspořádání je právě pro další rozvoj zdravotní péče a její organizaci nevyhovující. Jsem přesvědčen, že se nám společně s architekty podařilo najít potřebná řešení,“ uvedl MUDr. Petr Malý, MBA, generální ředitel KZ.

„Přípravě generelu se vedení Krajské zdravotní i nemocnice spolu se zdravotníky pečlivě věnovalo. Jsem proto rád, že připravené projekty můžeme v rámci dlouhodobého výhledu uplatnit. Perspektiva rozvoje nemocnice je důležitá a jeho konkrétní podoba, kterou generel nabízí, je pozitivním signálem k celé veřejnosti, pacientům i personálu,“ doplnil MUDr. Tomáš Hrubý, ředitel Nemocnice Teplice, o.z.

„Úloha byla náročná především na zmapování současného stavu budov, jejich technického vybavení a určení vazeb mezi jednotlivými odděleními. Areál nemocnice vznikal postupným vývojem během posledních sto let a některá řešení se nám dnes už mohou zdát neopodstatněná, ač v době vzniku svoji logiku měla. V rámci vlastního návrhu pak bylo obtížné určit míru zásahu do stávajícího organizmu nemocnice a velikost detailu, který má generel ještě určovat,“ přiblížil, co bylo pro architekty při zpracování generelu teplické nemocnice nejnáročnější, Ing. arch. Zdeněk Sláma, jehož tým má zkušenosti s projekty zdravotnických zařízení pro veřejný i soukromý sektor.

Mezi jeho poslední akce patří několik objektů zdravotní a sociální péče, např. Alzheimer centrum Turnov, pečovatelské domy Šestajovice, přestavba Zámku Měšice na dům s pečovatelskou službou nebo připravovaný projekt privátní ortopedické kliniky v okrese Praha-západ. „Pokud jde o velikosti projektů, v nedávné minulosti jsme dokončili realizaci několika staveb přesahujících jednu miliardu korun,“ doplnil Ing. arch. Zdeněk Sláma.

Prezentace generelu se zúčastnil kromě generálního ředitele KZ MUDr. Petra Malého, MBA a ředitele teplické nemocnice MUDr. Tomáše Hrubého také Ing. Jan Růžička, radní pro oblast financí Ústeckého kraje a primátor statutárního města Teplice Bc. Jiří Štábl. Vedení KZ na jednání zastupovali i členové představenstva Ing. Stanislav Dostál a Ing. Jakub Komárek.

Generel rozvoje v současnosti KZ zpracovává pro všechny své nemocnice, protože si společnost uvědomuje, že požadavky na poskytování zdravotních služeb se neustále vyvíjejí. A pokud je cílem pacientům zajistit péči podle dnešních standardů, je nutné do nemocnic investovat. Aby byly investice promyšlené, tedy aby byla zajištěna funkčnost nemocnic jako celku, je potřeba dlouhodobý plán, který s výhledem dalšího rozvoje zohlední návaznosti jednotlivých oddělení, napojení na infrastrukturu a podobně. A to na období alespoň následujících 20 let.

Videoprezentaci najdete na YouTube kanálu KZ: https://www.youtube.com/watch?v=l_xd_Kf_9t8

 

Zdroj: info@kzcr.eu


Generel Nemocnice Teplice - finální stav.

Generel Nemocnice Teplice - finální stav.


6.12.2022

Specialisté Krajské zdravotní pracují na vzniku krajského centra dětské podpůrné a paliativní péče

Zajistit kvalitní, dostupnou a kontinuální podpůrnou a paliativní péči pro všechny rodiny dětí s život limitujícím a život ohrožujícím onemocněním prostřednictvím erudovaného multidisciplinárního týmu v celém Ústeckém kraji. Tak vypadá hlavní cíl krajského centra dětské podpůrné paliativní péče, které vzniká pod hlavičkou Krajské zdravotní, a.s. (KZ).

Krajské centrum dětské podpůrné a paliativní péče vzniká z potřeby zavést systematickou a koordinovanou péči o dětské pacienty v Ústeckém kraji v souladu se vzniklou koncepcí péče o děti s život ohrožující a život limitující nemocí. Multidisciplinární tým centra bude zajišťovat kontinuitu a koordinaci takové péče o děti a jejich rodiny v období od stanovení diagnózy po fázi pozůstalostní. Centrum počítá s činností konziliární, ambulantní a terénní, zahrnující minimalizaci fyzického, psychického, sociálního a spirituálního strádání. Vedoucí projektu je MUDr. Jana Pánková Hrabáková, garantem MUDr. Renata Přibíková, primářka Dětského oddělení Nemocnice Děčín a koordinátorka péče o pediatrické pacienty v KZ.

Na realizaci projektu teď KZ získala půl milionu korun od Nadace rodiny Vlčkových. Hlavní prioritou této nadace je rozvoj dětské paliativní péče v České republice a podpora rozvoje sítě služeb, které reflektují potřeby rodin pečujících o dítě se život limitujícím či život ohrožujícím onemocněním. Cílem Nadace je umožnit, aby měli rodiče společně s nemocnými dětmi i v nejtěžším období svého života snadný přístup ke špičkové péči, která jim usnadní život a dovolí jim zažívat i chvíle radosti.

„Centrum dětské podpůrné a paliativní péče je opravdu potřebné. Děkujeme našim specialistům, kteří se problému ujali a Nadaci rodiny Vlčových za poskytnuté finance. Teď bude na nás, abychom udělali napříč naší společností osvětu, aby lékaři o možnostech této specializované péče věděli. Potřebnou podporu projektu určitě poskytneme,“ přislíbil MUDr. Petr Malý, MBA, generální ředitel KZ.

„Paliativní medicína u dětí není o smrti, ale o životě. Může ho celé rodině výrazně zlepšit v každé fázi nemoci. Projekt Krajské zdravotní se nám moc líbil i proto,  že je hodně zaměřený na vzdělávání,“ uvedl za Nadaci rodiny Vlčkových ředitel nadačních projektů Jiří Kocourek. „Projekt je opravdu skvěle vymyšlen a my se budeme snažit podpořit ho nejen finančně, ale i dalšími aktivitami, a také propojením s ostatními podpořenými organizacemi,“ doplnila projektová manažerka Katarína Carda.

Projekt krajského centra dětské podpůrné a paliativní péče by měl ve výsledku vylepšit dostupnost dětské paliativní péče v celém Ústeckém kraji. Měl by pomoci nemocným dětem a jejich rodinám, dále by měl zlepšit komunikaci mezi zdravotníky a sociálními službami v kraji při péči o tyto pacienty.

„Projekt by měl odhalit i slabá místa v zasíťování Ústeckého kraje některými odborníky a následně se pokusit vyvolat diskuzi vedoucí k nalezení řešení. Dále bychom rádi navázali na spolupráci s poskytovateli mobilní specializované paliativní péče při poskytování péče o pacienta v terminální fázi onemocnění. Vznikem krajského centra dětské podpůrné a paliativní péče bychom chtěli odstartovat stabilní komplexní péči o děti s život limitujícím a život ohrožujícím onemocněním a zlepšit i přístup k perinatální paliativní péči. Centrum bychom pak rádi dále provozovali jako samostatné oddělení při Krajské zdravotní, s vlastní ambulancí a zázemím,“ vysvětluje MUDr. Jana Pánková Hrabáková.

V Ústeckém kraji dosud probíhala dětská paliativní péče v rámci Mobilního hospice a Konziliárního týmu paliativní péče v Ústí nad Labem, většinou se jednalo o péči terminální. „Od roku 2018 jsme jako externí členové týmu pečovali již o více než 20 rodin v celém kraji s lehkým přesahem do kraje Libereckého. V posledním roce se výrazně zlepšila spolupráce s některými odděleními napříč krajem a v tuto chvíli máme v péči 10 dětí v domácím prostředí a dalších 5 na intenzivních pracovištích, v posledním roce jsme doprovodili šest rodin v terminální péči. Proto v současné době cítíme potřebu samostatného krajského dětského multidisciplinárního týmu, který by zajišťoval paliativní péči napříč všemi nemocnicemi spadajícími pod Krajskou zdravotní a tím by zaručoval jednotný postup v péči o dané dítě,“ dodává vedoucí projektu.


Zdroj: info@kzcr.eu

Generální ředitel KZ Petr Malý (vpravo) při setkání se členy týmu nového centra a zástupci Nadace Rodiny Vlčkových

Generální ředitel KZ Petr Malý (vpravo) při setkání se členy týmu nového centra a zástupci Nadace Rodiny Vlčkových


5.12.2022

Běh s čelovkou v Teplicích potřetí pomohl pacientovi s roztroušenou sklerózou

Třetí ročník „Běhu s čelovkou“ se uskutečnil v sobotu 3. prosince 2022 v Teplicích. Pořadatelem dobročinné akce bylo Centrum pro léčbu roztroušené sklerózy při Neurologickém oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Teplice, o.z., a spolek Pomáhej srdcem, z.s.

Každý rok je výtěžek stále populárnějšího ve tmě osvíceného běhu předvánočními Teplicemi, jemuž předchází již od odpoledních hodin bohatý doprovodný program, věnován konkrétnímu pacientovi s roztroušenou sklerózou. Účastníci „Běhu s čelovkou“ měli možnost zvolit si jednu ze dvou bezbariérových tras, 600 m a 5 km, jimiž mohli běžet nebo si je v klidu projít.

„Letos jsme podpořili sympatickou Ivu, mladou milou ženu, která přesto, že jí nejen roztroušená skleróza dává pořádně zabrat, opravdu statečně válčí. Uskutečnění jejího přání, moci ovládat domácnost hlasem, ji v tomto boji velice pomůže. Pro Ivu se podařilo získat díky letošnímu Běhu s čelovkou 128 003 korun. Akce ale bývá každoročně společenskou pomocí pro všechny, kterým do života roztroušená skleróza vstoupila. Moc děkuji všem partnerům a sponzorům, kteří ji podpořili. Zejména bych ale chtěla poděkovat hlavní teplické organizátorce paní Jaroslavě Brhlíkové, bez které by náš běh neproběhl.  Zajištění programu, sponzorů a celého kulturního doprovodu je v její režii. Neméně důležitá je i pomoc statutárního města Teplice,“ vyzdvihla MUDr. Marta Vachová, primářka teplického neurologického oddělení a vedoucí RS centra.

                     

Zdroj: info@kzcr.eu

MUDr. Marta Vachová, primářka neurologického oddělení a vedoucí RS centra v teplické nemocnici na akci Běh s čelovkou 2022.

MUDr. Marta Vachová, primářka neurologického oddělení a vedoucí RS centra v teplické nemocnici na akci Běh s čelovkou 2022.


2.12.2022

Zrekonstruované společné prostory chomutovské onkologie oceňují pacienti i návštěvy

Upravené společné prostory Onkologického oddělení chomutovské nemocnice si prohlédl generální ředitel Krajské zdravotní, a.s., (KZ) MUDr. Petr Malý, MBA, a vedení Nemocnice Chomutov, o.z. Prohlídku prostor spojili s poděkováním zástupkyním sportovního spolku Befit Louny, z jehož daru byl prostor zrekonstruován. Z letošního, již 7. ročníku dobročinné akce „Memoriál Peti Hezlové“, oddělení získalo 333 530 korun. Díky aktivitám sportovců z Loun a jejich přátel celková částka získaná na podporu onkologického oddělení chomutovské nemocnice od roku 2016 již přesáhla hranici jednoho milionu korun.

„Za celou naši společnost vám za dar přesahující 333 tisíc korun a dlouhodobou podporu děkuji. Věřím, že do budoucna spolupráci posuneme ještě dál, podobné projekty určitě rádi podpoříme,“ slíbil generální ředitel KZ MUDr. Petr Malý, MBA.

„Velmi si vážím letité podpory a spolupráce členů Befit Louny a všech obyvatel Lounska, kteří dlouhodobě a pravidelně podporují chomutovskou onkologii. Letošní ročník byl mimořádný i tím, že některé členky týmu, jejich rodiny a přátelé se přímo podíleli ve svém volném čase i na vlastní realizaci rekonstrukce společenské  místnosti. Moc jim za to děkuji a těším se na další spolupráci,“ řekla MUDr. Martina Chodacká, primářka Onkologického oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., a Nemocnice Chomutov, o.z.

„Dnešní setkání je pro nás milou tečkou za úsilím, které jsme aktuálnímu projektu dali. Rádi slyšíme, že sem chodí pacienti, návštěvy i personál. Je pro nás důležité, aby prostor byl nejen hezký, ale i využívaný. Rozhodně tím ale nekončíme a v hlavě už máme další nápad. Do budoucna bychom rádi venku vymysleli nějaký přístřešek, kde by si mohli pacienti v hezkém počasí v klidu posedět,“ uvedla za Befit Louny Ing. Andrea Kloučková.

„V současné době jsme v areálu chomutovské nemocnice trochu limitováni probíhající stavbou, ale do budoucna je mou snahou, aby se zdejší prostředí včetně odpočinkových prostor zlepšilo. Areál nemocnice  určitě chceme zkulturnit a já budu rád, když na tom budeme moci spolupracovat,“ dodal ředitel Nemocnice Chomutov MUDr. Michal Zeman, Ph.D.


Zdroj: info@kzcr.eu

Setkání ve zrekonstruovaných prostorách

Setkání ve zrekonstruovaných prostorách


Krajská zdravotní, a.s. - Tiskové a komunikační oddělení

Tiskové a komunikační oddělení obstarává distribuci denního monitoringu tisku, zpracovávání tiskových zpráv a avíz konaných akcí pro média, spolupracuje se sdělovacími prostředky včetně zajištění spolupráce s natáčením odborných pořadů z oblasti zdravotnictví, pořádá tiskové konference a odborné semináře a organizuje PR aktivity v oblasti propagace Krajské zdravotní, a.s.

Kde nás najdete:

Krajská zdravotní, a.s. - Tiskové a komunikační oddělení, budova ředitelství R, 6. a 7. podlaží
Sociální péče 3316/12A, 400 11 Ústí nad Labem


Vedoucí Tiskového a komunikačního oddělení, tisková mluvčí KZ

Jana Mrákotová

Tel.:
+420 477 114 090
Mobil:
+420 721 927 133
Email:

Martin Klimeš

referent Tiskového a komunikačního oddělení

Tel.:
+420 477 114 101
Email:

Mgr. Ivo Chrástecký

referent Tiskového a komunikačního oddělení

Tel.:
+420 477 114 147
Email:

Tereza Komanová

referent Tiskového a komunikačního oddělení

Tel.:
+420 477 112 030
Email:

David Hlinka

referent Tiskového a komunikačního oddělení

Tel.:
+420 477 114 104
Email:
Prosím, čekejte