Rekonstrukce polikliniky Nemocnice Rumburk, která v nejsevernější části Ústeckého kraje zajišťuje dostupnost zdravotní péče pro 55 tisíc obyvatel Šluknovského výběžku, má za sebou první tři měsíce. Práce probíhají nejen na samotném objektu, ale také v jeho nejbližším okolí. Společnost Krajská zdravotní (KZ), která je největším poskytovatelem nemocniční péče v České republice, rekonstrukci objektu zahájila 25. dubna. Cena veřejné zakázky, která je financována z dotace poskytnuté Ústeckým krajem, přesáhla 205 milionů korun včetně DPH.

Při realizaci projektu modernizace Polikliniky v Rumburku se uskutečnily od doby zahájení stavby bourací práce, konkrétně odstranění střechy, vybourání příček, demontáž oken, dveří, rozvodů vody a topení. V současné době se v budově zpevňují podlahové konstrukce a připravuje se montáž krovů. Mimo rekonstrukci podstupující objekt probíhají zemní práce pro plánované využití plochy na parkoviště a také pro napojení budovy na inženýrské sítě.

„Na zahájení projektu jsme dlouho čekali a obyvatelé Šluknovského výběžku, kterým po zásadní přeměně odrážející nejnovější trendy ambulantní medicíny bude poliklinika sloužit, pochopitelně postup prací sledují. Jsem přesvědčen, že ve třetím čtvrtletí příštího roku, kdy má být podle veřejné zakázky od dodavatele hotová stavba nejen již předána, ale zdravotnická pracoviště budou také vybavena a lékaři a sestry se do ní vrátí, pacienti výsledek ocení,“ uvedl MUDr. Michal Tichý, Ph.D., MPH, ředitel Nemocnice Rumburk.

Budova rumburské polikliniky neprošla od svého vzniku ve 30. letech minulého století zásadní opravou či přestavbou. Nyní bude její modernizace opravdu důkladná. Nejenže poliklinika dostane kompletně nové topení, rozvody vody, odpady a elektroinstalace, ale dojde i ke změnám dispozic vnitřních prostor. Projekt předpokládá také využití místnosti, které nebylo dosud možné používat z důvodu nevyhovujících hygienických podmínek. Lidem se zdravotním postižením, kteří dosud měli problém s pohybem po poliklinice, nyní pomůže výtah a budova se tak stane plně bezbariérovou. Další komplikaci pro obyvatele Rumburku představovalo parkování u polikliniky, na což projekt v rámci možností také pamatuje.

Pacienti budou v modernizované budově mít k dispozici odborné ambulance jako je chirurgie, interna, rehabilitace, dětské, neurologie, gynekologie, kožní a gastroenterologie. Jsou zde také prostory pro praktické lékaře či jiné specialisty. Pokud bude potřeba vyšetření rentgenem, ultrazvukem či provést odběr vzorků pro laboratorní vyšetření, i tyto služby zde pacienti naleznou.

Základní údaje k modernizaci Polikliniky Rumburk:

•        Náklady dle VZ: 205 079 916 Kč včetně DPH

•        Dodavatel: IR. Construction s. r. o. a Metall Quatro spol. s r. o. (IR.C+MQ_KZ_Poliklinika_Rumburk)

•        Podpis smlouvy: 24. 3. 2025

•        Zahájení stavby: 25. 4. 2025

•        Délka stavby: 52 týdnů od předání staveniště

•        Kolaudace: přibližně 4 týdny po ukončení

•        Zpracovatel PD: Penta Projekt, s.r.o.

Další realizované projekty v rámci I. etapy modernizace Nemocnice Rumburk:

Vybudování heliportu

Na základě rozhodnutí o převodu parcely pro umístění heliportu na okraji areálu nemocnice v jihozápadní části došlo k obnovení prací na projektové dokumentaci, která bude připravena do konce srpna.

Předpokládané náklady: 8 milionů Kč včetně DPH

Výstavba modulární budovy pro umístění laboratoří

Pracoviště hematologie + biochemie

Proběhla instalace modulů a jejich dovybavení inventářem

Náklady dle VZ: 22,8 milionu Kč včetně DPH

Kolaudace proběhla 25. 6. 2025, týž den nabyla právní moci

Výtěžek z tradiční charitativní akce umožnil pořízení nových přístrojů pro Dětské oddělení Nemocnice Litoměřice. Donátor Josef Pásztor každoročně s přáteli a sponzory pořádá vaření kapustnice a guláše. V Litoměřicích se uskutečnilo 9. listopadu 2024 již poosmé. Za prodej tradičních pokrmů maďarské kuchyně na podporu malých pacientů předal známý litoměřický srdcař a patriot dětskému oddělení 43 tisíc korun.

„Díky vašim štědrým darům jsme mohli pořídit přenosné odsávačky a tlakoměry nezbytné pro vybavení dětského oddělení. Tyto přístroje nám pomohou zajistit ještě lepší péči o naše malé pacienty. Velmi si vážíme vaší podpory a děkujeme ze srdce,“ uvedla Klára Nováková, DiS., vrchní sestra Dětského oddělení Nemocnice Litoměřice.  

Již počtvrté přicházejí příslušníci Policie České republiky z Ústeckého kraje společně na transfuzní oddělení v nemocnicích Krajské zdravotní v Ústí nad Labem a v Mostě darovat tekutinu nejcennější.  Lidé ve složkách Integrovaného záchranného systému (IZS) během července a srpna reagují na celorepublikovou výzvu „I tobě v žilách koluje naše krev“, která má zvýšit povědomí i o dárcovství krve. 

Přicházejí pravidelní dárci z řad policistů i jejich kolegové, kteří darují krev poprvé. Právě jejich návštěva je důležitá o to víc, aby se svým entuziasmem vydrželi a stali se do budoucna součástí registru dobrovolných dárců krve v krajských nemocnicích. 

„Moc se mi líbí, že policisté v každé části Ústeckého kraje si vzali výzvu za svou a reagují na ni doslova od Děčína po Chomutov. Na transfuzních stanicích se tak kolegové z práce a kamarádi sejdou a spontánně se přidají k těm, kteří jsou četnými dárci. Jako já, který má dnes za sebou druhý odběr. Trochu se stydím, že jsem byl za ten rok jen dvakrát,“ řekl plk. Mgr. Zbyněk Dvořák, ředitel Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, který se spolu s dalšími osmi kolegy daroval krev v úterý 8. července na Transfuzním oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Tři z nich přišli na svůj první odběr.

„Všech, kdo přijdou darovat krev a stanou se pravidelnými dobrovolnými dárci, si velmi vážíme. Každý rok totiž ukončí aktivní dárcovství část dárců, nejčastěji ze zdravotních či věkových důvodů. Krev se nedá vyrobit, proto je darovaná krev nenahraditelná. Zároveň takovéto akce pomůžou dostat dárcovství do povědomí širší veřejnosti. Pro zajištění léčby pacientů v regionu potřebujeme, aby registr dárců byl co nejširší, což je zásadní třeba během období dovolených a prázdnin, kdy bývají zásoby krve nižší. Zároveň budeme rádi, když se nám do budoucna lidé budou hlásit i pro zapsání do registru dárců kostní dřeně, na které byla výzva pro příslušníky IZS také zaměřena, a kde je věkové rozpětí 18 až 35 let,“ uvedl MUDr. Jiří Masopust, primář Transfuzního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

V Ústeckém kraji bude pro republikové policisty akce „I tobě v žilách koluje naše krev“ pokračovat odběry 22. července, 12. srpna a 27. srpna v ústecké Masarykově nemocnici, a 26. srpna na transfuzní stanici v Nemocnici Most.

Mostecká nemocnice oznamuje spuštění nového vyvolávacího systému na urgentním příjmu, který výrazně přispěje k zefektivnění práce personálu, zlepšení poskytovaných služeb a zvýšení spokojenosti pacientů. Tento moderní systém byl navržen tak, aby minimalizoval čekací doby a zajistil plynulejší průběh ošetření. Identifikační kiosek (vyvolávací panel) najde příchozí na levé straně recepce urgentního příjmu.

Jak systém funguje?

Pro pacienty je obsluha systému velmi intuitivní:

Registrace na kiosku: Po příchodu na urgentní příjem se pacient zaregistruje na identifikačním kiosku (dotykovém panelu).

Identifikace: Zde se pacient identifikuje kartou pojištěnce, potvrdí, že přichází kvůli akutnímu ošetření, vybere možnost "karta pojištěnce" a následně obdrží pořadové číslo.

Příchod k recepci: Jakmile je vaše pořadové číslo vyvoláno, přistoupíte k recepci. Zde je potřeba předložit kartu pojištěnce a občanský průkaz a stručně sdělit důvod vaší návštěvy.

Nasazení do ambulance: Zdravotní sestra zkontroluje vaše doklady a zadá vás do příslušné odborné ambulance.

Čekání u ambulance: Poté již vyčkáte na vyvolání vašeho čísla přímo u dané ambulance.

Věříme, že tento nový systém přispěje k celkově příjemnějšímu zážitku z návštěvy urgentního příjmu mostecké nemocnice.

S ohledem na množící se dotazy ohledně fungování urgentního příjmu v chomutovské nemocnici bychom rádi informovali veřejnost o aktuální situaci.

Můžeme potvrdit, že urgentní příjem Nemocnice Chomutov funguje ve standardním provozu a péče o pacienty je zajištěna v plném rozsahu a není nijak ohrožena.

Děkujeme za vaši důvěru.

Vedení Nemocnice Chomutov

Obezita představuje závažný zdravotní problém, který výrazně zvyšuje riziko chronických onemocnění. Odborníci na léčbu obezity zdůrazňují, že kromě správné výživy je nezbytný pravidelný pohyb. Nordic walking se ukazuje jako ideální forma cvičení pro pacienty všech věkových skupin, zejména pro ty, kteří chtějí aktivně a šetrně zahájit boj s nadbytečnými kilogramy. Obezitologické centrum Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem zařadilo tuto techniku chůze jako cílenou součást terapie.

Nadváha a obezita dnes patří mezi největší zdravotní výzvy moderní doby. Podle dat Světové zdravotnické organizace trpí obezitou téměř dvě miliardy lidí na celém světě. Nadměrné ukládání tukové tkáně zatěžuje klíčové orgány, což může vést ke vzniku mnoha závažných onemocnění, včetně diabetu, vysokého krevního tlaku, onemocnění srdce, osteoartrózy či spánkové apnoe.

„Obezitologické centrum Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem se dlouhodobě věnuje aktivní a komplexní léčbě obezity, která zahrnuje nejen medikaci a nutriční podporu, ale také cílenou pohybovou terapii – nezbytnou pro trvalou změnu životního stylu. Klíčové je, aby byla bezpečná, dostupná a motivující, zejména pro pacienty s nízkou úrovní pohybové aktivity. Právě proto vznikl projekt nordic walking, který paní doktorka Barbora Yassin s velkým nasazením uvedla do praxe, a jsem velmi ráda a patří ji velké díky, že se stal pevnou součástí našeho přístupu k léčbě obezity," popisuje nový projekt MUDr. Lucie Radovnická, vedoucí lékařka Diabetologického centra Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

„Léčba obezity je náročný proces, který vyžaduje nejen změnu jídelníčku, ale také celkový posun v životním stylu,“ vysvětluje MUDr. Barbora Yassin z ústecké Masarykovy nemocnice a dodává: „Pacientům pomáháme najít cestu k vyvážené stravě s dostatkem bílkovin a vlákniny a snižujeme příjem nezdravých tuků a cukrů. Velký důraz však klademe na pohyb, který je nezbytný pro spalování kalorií a posílení svalstva.“

Začít s pravidelnou aktivitou bývá často složité, zvláště u lidí, kteří nejsou zvyklí na fyzickou námahu. Nordic walking, tedy chůze s hůlkami, představuje ideální způsob jak začít, protože je šetrný ke kloubům a zapojuje celé tělo. Podle výzkumů dokáže tato forma cvičení zvýšit energetický výdej až o téměř polovinu oproti obyčejné chůzi, zároveň přispívá k lepší kondici i posílení svalů.

„Tato aktivita pomáhá nejen snižovat tukovou hmotu, ale zároveň podporuje kardiovaskulární systém a zlepšuje celkovou výdrž. Pacienti oceňují, že mohou cvičit bez bolestí a zároveň cítí skutečné pokroky, což je motivuje pokračovat,“ popisuje své zkušenosti doktorka Yassin.

„Lekcí nordic walking se účastním na doporučení paní doktorky Barbory Yassin, která nám zapůjčila hole, vysvětlila techniku a naplánovala trasu parkem. Spolu s ostatními účastnicemi absolvujeme asi hodinovou procházku, zároveň máme možnost společně probrat své osobní zkušenosti s léčbou obezity. Paní doktorce patří velké poděkování za její iniciativu, kterou motivuje své pacientky k cestě za zdravým životním stylem,“ podělil se o své zkušenostmi účastnice lekce, paní Kateřina.  

V ústecké Masarykově nemocnici je léčba obezity postavena na individuálním přístupu. Po komplexním vyšetření sestavují lékaři plán zahrnující odborné nutriční poradenství, přiměřenou pohybovou aktivitu včetně lekcí Nordic walking a pravidelný monitoring tělesné kompozice. Výsledky ukazují, že kombinace profesionální péče a cílené fyzické aktivity výrazně zvyšuje šance na dlouhodobý úspěch. Jako další aktivitu nabízí lékaři zájemcům o hubnutí minikurz silového tréninku na Rehabilitačním oddělení v Nemocnici Teplice.

„U pacientů s výraznějším zdravotním rizikem je možné doporučit také farmakoterapii či tak zvané bariatrické operace, například tubulizaci žaludku či gastrický bypass. Je však důležité, aby si každý uvědomil, že samotný chirurgický zákrok není trvalým řešením. Změna každodenních návyků a udržení zdravého životního stylu jsou nezbytné pro trvalé udržení optimální hmotnosti,“ dodává MUDr. Barbora Yassin.

Nordic walking (severská chůze s holemi) je velmi vhodná fyzická aktivita pro lidi s nadváhou z mnoha důvodů:

S účinností od 1. června 2025 bylo při Urgentním příjmu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, pod záštitou Psychiatrické kliniky FZS UJEP MNUL, zřízeno nové Centrum krizové péče (CKP) pro osoby starší 18 let. Cílem centra je poskytovat rychlou a dostupnou psychologickou a sociální pomoc dospělým, kteří se ocitli v akutní životní krizi a nedokáží ji zvládnout vlastními silami.

„Každý z nás se může ocitnout v okamžiku, kdy ho tíha životní situace přemůže. Ať už je to nečekaná ztráta, prožití traumatické události nebo náhlé zhoršení psychického stavu, je pro nás prioritou, aby lidé věděli, že pro ně existuje pohotová podpora,“ uvádí Markéta Matušíková, MSc., koordinátorka psychosociální péče Krajské zdravotní. „Náš tým je připraven nabídnout bezpečný prostor, nadhled a pomoc při hledání řešení v těch nejnáročnějších momentech. Cílem je, aby se klient ve své situaci vyznal a byl schopen převzít kompetence pro její řešení.“

„Přínosem Centra krizové péče je především možnost okamžité pomoci klientům v nadlimitní životní situaci, překlenutí čekacích dob na objednání k dalším specialistům a nasměrování na nejvhodnější možnosti další péče. Centrum klade důraz na spolupráci s multidisciplinárními týmy Ústeckého kraje a akutními následnými psychiatrickými zařízeními. Vznik centra představuje významný krok ke zlepšení dostupnosti psychologické a sociální podpory pro obyvatele ústeckého regionu,“ říká MUDr. Jiří Laštůvka, náměstek pro řízení zdravotní péče Krajské zdravotní.

„Krize není nemoc, ale souhra nepříznivých faktorů, které při nedostatečné podpoře mohou v nemoc vyústit. Pro psychické zdraví je vždy lépe předcházet rozvoji onemocnění. V případě hromadných neštěstí nebo katastrof, ale i nadlimitních životních situací je naším cílem posilovat kompetence jednotlivců i komunit. Role psychiatra je v tomto kontextu především v supervizi a metodickém vedení, aby byla poskytovaná péče co nejefektivnější a preventivní,“ doplňuje MUDr. Jakub Albrecht, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky FZS UJEP MNUL.

CKP poskytuje krátkodobou péči a jednorázové konzultace, které mohou být dle potřeby opakovány, základní orientaci v nastalé situaci a podporu při hledání řešení. Centrum pracuje v nepřetržitém provozu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Klienti mohou přijít bez předchozího objednání a bez doporučení přímo na Urgentní příjem Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, odkud budou směrováni k psychologické podpoře. S sebou je nutné mít kartičku pojištěnce a doklad totožnosti. Pacienti z jiných měst mohou přijet přímo, nebo se telefonicky objednat na čísle +420 705 588 381 v pracovních dnech od pondělí do pátku v čase od 7:00 do 15:00 hodin. Personál z jiných nemocnic situaci hlásí dle potřeby.

Je důležité zdůraznit, že CKP nezajišťuje zástup za nepřítomnost ošetřujícího lékaře, telefonické konzultace s psychiatrem, pomoc osobám pod vlivem alkoholu či návykových látek nebo s předávkováním léky, ani komplexní psychologické vyšetření či péči pro klienty neschopné spolupráce.

Krajská zdravotní uspořádala ve středu, 25. 6.  2025 další ze série Pacientských akademií určených nyní pacientům, které čeká plánovaná operace bederní páteře na neurochirurgické klinice v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Během přednášky se budoucí pacienti či jejich blízcí dozvěděli, co je během výkonu a po něm čeká. Doplnili si informace, na které se lékařů nestihli zeptat předtím. Mohli tím rozptýlit svoje obavy ze zákroku a zjistit, co si vzít do nemocnice, nebo jak vše zvládnou po operaci doma.

Úvodního slova se ujal přednosta kliniky prof. MUDr. Martin Sameš, CSc. Následovali pak přednášky MUDr. Jana Lodina z neurochirurgické kliniky, MUDr. Ondřeje Malého, anesteziologa, vrchní sestry kliniky Kateřiny Tomové, primáře rehabilitačního oddělení MUDr. Pavla Maršálka a fyzioterapeutky Hany Mühldorfové. Každý z nich pacientům podrobně vysvětlil svůj pohled na průběh léčby, operace i následné péče.

„Pacientům jsme vysvětlili, jaké jsou důvody potíží s bederní páteří, co je v rámci operace čeká, jaká je přesnost zákroku a jaké metody na naší klinice používáme,“ uvedl MUDr. Lodin. Důležitou součástí jeho přednášky bylo také upozornění na možné komplikace a předoperační i pooperační péči.

Setkání proběhlo formou přednášky s prezentací a praktickými ukázkami, aby pacient plně a bez stresu pochopil, co ho během léčby čeká. Zájemci mohli přijít i s příbuznými, kteří jim pomáhají. Pacientská akademie se koná pravidelně jednou za šest měsíců a je určena výhradně těm, kteří jsou objednáni na výkon s delší čekací lhůtou.

MUDr. Ondřej Malý, anesteziolog kliniky, mimo jiné popsal operaci z pohledu jeho profese, představil předoperační vyšetření a zdůraznil, že anestezie je vždy „ušita“ na míru každému pacientovi. Program doplnila vrchní sestra kliniky, která popsala průběh příjmu pacienta, stravování a celkovou péči na oddělení. Závěr patřil tématu rehabilitace s edukací, jak pokračuje léčba po operaci.

Pacientská akademie Krajské zdravotní získává od pacientů i jejich blízkých velmi pozitivní zpětnou vazbu a pomáhá zmírnit obavy z nadcházejícího zákroku.

Věda a výzkum má v nemocnicích Krajské zdravotní, a.s. (KZ), zelenou. Svědčí o tom každoroční vyhlašování interní grantové soutěže a úspěšná řešení zapojených projektů, ale také udělování cen za vědeckou práci, o nichž rozhoduje na základě výsledků celoroční soutěže Vědecká rada KZ. Společnost sdružující sedm nemocnic v Ústeckém kraji, která je největším poskytovatelem nemocniční péče v České republice, tím zároveň oslovuje začínající lékaře a sestry, aby svou práci spojili s krajskými nemocnicemi. Ceny Vědecké rady KZ za rok 2024 převzali nejúspěšnější jednotlivci a kolektivy z řad lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků ze spolupracujících profesí 24. června na Výroční vědecké konferenci KZ v hotelu Větruše v Ústí nad Labem.

Slavnostní akce se za vedení Ústeckého kraje zúčastnil hejtman, Mgr. Richard Brabec. Kromě něj ceny předali Ing. Radim Laibl, radní Ústeckého kraje za oblast zdravotnictví, Ing. Jakub Komárek, místopředseda představenstva KZ, MUDr. Tomáš Hrubý, generální ředitel KZ, MUDr. Miroslav Ouzký, předseda Dozorčí rady, prof. MUDr. Martin Sameš, CSc., předseda Vědecké rady KZ a MUDr. Jiří Laštůvka, náměstek pro řízení zdravotní péče KZ.

„Dovolte mi poblahopřát všem oceněným – vaše práce je výsledkem vytrvalého úsilí, odbornosti a odhodlání. Velké uznání patří i těm, kteří dnes cenu nepřevezmou, ale i jejich práce byla na vysoké úrovni. Každý z výzkumů, které zde byly představeny, má svou hodnotu a významný přínos. Jsem hrdý, že právě v našem kraji vznikají projekty, které mohou zlepšit zdravotní péči a kvalitu života našich obyvatel. Cítím k této práci velký respekt a upřímně vám děkuji. Přeji vám mnoho dalších úspěchů na poli vědy a medicíny,“ uvedl hejtman Ústeckého kraje, Mgr. Richard Brabec.

„Jsem velmi hrdý na to, že odborníci napříč našimi nemocnicemi se nevěnují pouze každodenní náročné péči o pacienty, ale aktivně přispívají i k rozvoji medicínské vědy. Výzkumná a publikační činnost, kterou naši lékaři, sestry i další zdravotničtí pracovníci realizují, je důkazem jejich odbornosti, zaujetí a dlouhodobé vize. Velkou radost mám také z rostoucího počtu mladých autorů, kteří do vědeckého světa vstupují s enormním nasazením. Výroční vědecká konference je naším poděkováním a oceněním jejich práce, a jsem přesvědčen, že úroveň přihlášených příspěvků rok od roku stoupá. Všem oceněným upřímně gratuluji a přeji mnoho dalších úspěchů ve vědecké i klinické praxi,“ vyjádřil generální ředitel KZ, MUDr. Tomáš Hrubý.

„Vědecká rada Krajské zdravotní od svého vzniku v roce 2008 klade důraz nejen na motivaci k vědecké činnosti, ale i na její důsledné sledování a podporu. Velmi si ceníme pedagogické role našich pracovníků – proto považujeme za klíčové, aby naši experti předávali své znalosti a zkušenosti studentům na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, její Fakultě zdravotnických studií, a na lékařských fakultách. Dále usilujeme o aktivní zapojení do odborných komunit – účast v odborných společnostech a redakčních radách časopisů. Organizování seminářů a konferencí nám umožňuje nejen sdílet, ale i získávat nové poznatky, které přispívají k dalšímu rozvoji medicíny. Rád bych také poděkoval všem, kteří využili možnosti interní grantové podpory, která bude v letošním roce udělena již pojedenácté. Výroční vědecká konference je nejen oceněním nejlepších výsledků, ale i motivací pro všechny, kdo se podílejí na rozvoji vědy v našem regionu,“ zhodnotil prof. MUDr. Martin Sameš, CSc., předseda Vědecké rady KZ.

Cenu v kategorii Republiková prvenství získala pracoviště Ortopedické oddělení Nemocnice Chomutov, Gastroenterologické oddělení Masarykovy nemocnice, Radiologická klinika Masarykovy nemocnice, Neurochirurgická klinika Masarykovy nemocnice a Mgr.Bc.Vojtěch Fišera, MBA, manažer kvality Masarykovy nemocnice.

Cenu za příkladnou reprezentaci obdrželi za Iktový program Krajské zdravotní, a.s. pro Ústecký kraj, MUDr. Jana Laštůvková, primářka Oddělení lékařské genetiky MNUL a Markéta Matušíková, MSc., koordinátor Centra krizové péče při Psychiatrické klinice Masarykovy nemocnice.

V kategorii Vědecké a odborné aktivity oddělení třetí místo obsadilo Neurologické oddělení Masarykovy nemocnice, druhé místo získala Ortopedická klinika Masarykovy nemocnice a na první příčce se umístila Neurochirurgická klinika Masarykovy nemocnice.

V kategorii Cena za nejlepší vědeckou práci lékaře se na třetím místě umístil MUDr. Lubomír Kopp, Ph.D. z Kliniky úrazové chirurgie Masarykovy nemocnice, na druhé pozici skončil MUDr. Pavel Dlouhý, z Infekčního oddělení Masarykovy nemocnice a vítězství si odnesl doc. MUDr. Aleš Hejčl, Ph.D., z Neurochirurgické kliniky Masarykovy nemocnice.

V kategorii Cena za nejlepší vědeckou práci lékaře do 35 let třetí místo obsadil MUDr. Pavol Vigláš z Radiologické kliniky Masarykovy nemocnice, druhá pozice náleží MUDr. Vlastě Krausové z Dětské kliniky Masarykovy nemocnice a první příčku obsadil MUDr. Jan Černý z Ortopedické kliniky Masarykovy nemocnice.

Cenu za nejlepší vědeckou práci nelékařských zdravotnických pracovníků získal RNDr. Ing. Petr Kelbich, Ph.D.    z Ústavu biomedicíny a laboratorní diagnostiky FZS UJEP a MN.

Cenu za nejlepší monografii získali primář MUDr. Jiří Neumann, FESO z Neurologického oddělení Chomutov a kolektiv, doc. MUDr. Robert Bartoš, Ph.D., doc. MUDr. Aleš Hejčl, Ph.D., prof. MUDr. Martin Sameš, CSc., MUDr. Alberto Malucelli, Ph.D. z Neurochirurgické kliniky MN.

V kategorii Nejlepší cena v oblasti ošetřovatelství třetí místo zaujal Mgr. Bc. Vojtěch Fišera, MBA, manažer kvality Masarykovy nemocnice, druhá se umístila Kateřina Rusková, vrchní sestra Neurologického oddělení Masarykovy nemocnice a první Eva Petrlíková, staniční sestra Dětské chirurgie Masarykovy nemocnice.

Nejvyšší souhrnný impakt faktor za rok 2024 získali prof. MUDr. Marian Kacerovský, Ph.D., spolu s prof. MUDr. Ivanou Musilovou Kacerovskou, Ph.D. z Gynekologicko-porodnického oddělení Most.

Slavnostní setkání moderovala Iveta Lutovská.

Protetické oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, spadající pod Krajskou zdravotní, si letos připomíná úctyhodné 40. výročí svého založení.  Za čtyři dekády své existence se oddělení vypracovalo v celorepublikově unikátní pracoviště, které se zaměřuje na mezioborovou spolupráci a poskytuje komplexní péči pacientům po amputacích pod jednou střechou.

 „Během privatizace si technické firmy zajistily svá oddělení bez lůžek. Naše oddělení je jediné, kde je součástí technik, rehabilitační část a chirurg, který amputuje a dohojuje,“ vysvětlila primářka Protetického oddělení Masarykovy nemocnice MUDr. Jana Táborská jedinečnost ústeckého pracoviště. Zatímco ve zbytku republiky je proces péče o pacienta po amputaci roztříštěn mezi různá oddělení a externí firmy, v Ústí nad Labem probíhá vše od amputace, přes rehabilitaci, výrobu a nastavení protézy, až po doléčení na jednom místě. Tato mezioborová spolupráce výrazně urychluje a zefektivňuje proces léčby a návratu pacienta do běžného života. „Ve zbytku republiky pacienta odoperují na chirurgii a později za ním přijde technik, který pro něj připraví protézu. Pacient je poté hospitalizován v léčebně pro dlouhodobě nemocné nebo je propuštěn do domácí péče, případně je přeložen na rehabilitační oddělení. Je to časově náročné a určitě nikde neprotézují do tří týdnů od amputace v bérci,“ uvedla primářka.

Během 40 let prošla protetika raketovým vývojem. Od dřevěných protéz, přes laminátové, až po dnešní modulární díly z titanu, které se dají upravovat podle individuálních potřeb každého pacienta. „Nejdříve to byly dřevěné protézy, pak laminátové, které se nedaly štelovat, dneska jsou to modulární díly z titanu, které se dají upravovat podle potřeb pacienta“ vyjmenovala primářka Táborská. Oddělení ročně pomůže přibližně čtyřem stovkám pacientů z celého Česka.

Jedním z příkladů úspěšné péče je příběh šestatřicetileté paní Evy, která před 20 lety málem přišla o život kvůli meningokoku a následně o nohy a části prstů na jedné ruce. Díky komplexní péči v Ústí nad Labem a tehdejšímu rozhodnutí primářky Táborské o záchraně kolenních kloubů se Eva dokázala postavit na vlastní nohy. „Přijela jsem ze školy, byl pátek, koukaly jsme s mamkou na film, šla jsem si lehnout a ráno už jsem se vzbudila – petechie po celém těle a plosky nohou úplně černé,“ zavzpomínala paní Eva. Dnes je maminkou dvou dcer a pracuje jako sestřička v litoměřické nemocnici. „Fakt si uvědomíte, že jste tady a můžete za to být rád,“ řekla. Její chůze s dvěma protézami je dnes téměř nerozeznatelná od chůze zdravého člověka. „Na zdrávku jsem chodila ještě o francouzských holích, praxi jsem zvládla už bez nich,“ vzpomíná.

Cílem primářky Táborské je nadále šířit osvětu o amputacích dolních končetin s důrazem na snahu zachovat co největší část končetiny, zejména kolenní kloub. Celosvětově je snahou snižovat počet stehenních amputací. „Ani elektronické kolenní klouby nikdy nenahradí vaše svaly a orgány,“ podotkla Táborská, která si přeje erudovat další chirurgy k převzetí jejího přístupu.

Protetické pracoviště v Ústí nad Labem má 21 zaměstnanců a obsluhuje 24 plně obsazených lůžek, což svědčí o jeho nezastupitelné roli v české medicíně.