Psychiatrická ambulance pro dospělé

Je nutné objednání předem a doporučení.

Umístění: Budova C, Podlaží: 3.


UPOZORNĚNÍ

Psychiatrická ambulance bude od 4. 7. 2022 do 8. 7. 2022 uzavřena z důvodu čerpání dovolené.

Děkujeme za pochopení

Strach – Úzkost – Fobie – Panika

Situace v České republice a v poslední době i ve světě je značně nejistá a neutěšená. Po dlouhých měsících, kdy nás trápil COVID, zažíváme geopolitické změny. Svět se přesouvá do neosobního online prostředí. Někteří lidé tuto situaci přijímají bez výraznějších obtíží, u jiných tyto vnější nepříznivé a nepříjemné okolnosti vyvolávají velmi nepříjemné pocity. U některých lidí jsou tyto pocity za subjektivně vnímanou hranicí snesitelnosti a může se u nich rozvinout některá z forem úzkostných poruch.


Tip: většinou postačí konzultace s Vaším praktickým lékařem.

  • Psychiatr: lékař specialista, absolvent lékařské fakulty s příslušnou specializační zkouškou (atestace), provádí na doporučení psychiatrické vyšetření, stanovuje diagnózu, indikuje pomocná vyšetření (např. interní, neurologické, endokrinologické) včetně psychologického, plánuje a poskytuje léčbu, doporučuje farmakoterapii, ale i léčbu pomocí moderních přístrojů a psychoterapie.
  • Klinický psycholog: absolvent nejčastěji filozofické fakulty, má humanitní vzdělání, provádí psychologické (klinické) vyšetření, pomáhá zjišťovat aktuální stav pacienta, pomáhá s diagnostikou.
  • Psychoterapeut: odborník s absolvovaným psychoterapeutickým výcvikem, provádí „léčbu slovem.“


Úzkostné poruchy mají jednu společnou charakteristiku, a tou je emoce, kterou nazýváme úzkost (popřípadě strach bez konkrétního objektu strachu, vtíravé obavy z budoucnosti), která může být někdy velmi výrazná, velmi nepříjemná až subjektivně nezvládnutelná. Úzkost může přicházet samovolně, bez zjevné příčiny, mohou ji ale vyvolávat určité myšlenky, nejčastěji různé katastrofické scénáře a člověk má poté pocit, že nemůže myslet na nic jiného. Stavy úzkosti často také doprovází nepříjemný tělesný doprovod, jako je bušení srdce, pocity na omdlení, pocení a zrychlení tepové frekvence, závratě. Akutní záchvat úzkosti nazýváme panikou. Nezvládnutelný iracionální strach, který svou intenzitou neodpovídá vyvolávající příčině je fóbie (např. arachnofobie – chorobný strach z pavouků, klaustrofobie – z uzavřených prostor, nozofobie – z onemocnění apod.)

Je dobré si uvědomit, že ačkoliv jsou tyto stavy nepříjemné, nejsou život ohrožují. Úzkost nebude stoupat do nekonečna, v určitém bodě, z pravidla do několika minut se dosáhne svého maxima a poté začne opět pozvolna odeznívat. Zmírnění úzkosti lze dosáhnout též některými technikami. Například autogenním tréninkem http://www.dobrapsychiatrie.cz/relaxace/autogenni-trenink. Řízené dýchání (někdy s použitím papírového pytlíku) brání v rozvoji tzv. hyperventilaci, která může vést křečím i přechodné ztrátě vědomí (omdlení). Nebo například zapojením racionálních částí mozku, můžeme třeba odečítat od čísla 100 číslo 7 (zcela banální počítání do desíti mnohdy nestačí a je potřeba odklonit myšlenky nějakým úkolem). Začít vyjmenovávat pět věcí, které vidíme kolem sebe. Vyjmenovat pět věcí ze svého okolí, které může cítit sluchem nebo hmatem, které můžeme vidět.

Úzkostné poruchy patří k psychickým onemocněním a jako takové je léčí lékař. Praktický lékař má své možnosti léčby a pokud uzná, že stav vyžaduje specialistu je na místě kontaktovat psychiatra, který úzce spolupracuje s klinickým psychologem.

Psychiatr vyšetřuje pacienta, aby odhalil tělesnou příčinu úzkostného prožívání (např. hormonální poruchy – štítná žláza, neurologická onemocnění, dekompenzace onemocnění srdce apod.) U poruch, které jsou závažné průběh a hůře ovlivnitelné psychoterapií, doporučí a předepíše léky. Krátkodobě pomáhají anxiolytika, která jsou benzodiazepinová (ta jsou návyková a jejich dlouhodobé užívání může vést k rozvoji závislosti) a nebenzodiazepinová (mohou bezpečně sloužit jako SOS medikace). V některých případech se úzkostné potíže léčí léky zvanými antidepresiva. Ta jsou zcela nenávyková, nějakou dobu trvá, než zaberou jejich užívání je obecně velmi bezpečné a účinné. V moderní psychiatrii má své místo i použití nelékových technik – např. změna životního stylu, jídelníčku, denního harmonogramu, aktivního pohybového režimu. Strava bohatá na omega mastné kyseliny nebo aerobní cvičení mají mnohdy srovnatelný účinek s užíváním antidepresiv v léčbě úzkostných poruch. V neposlední řadě jsou k dispozici i moderní neurostimulační metody – např. repetitivní transkraniální magnetická stimulace.

Klinický psycholog provádí vyšetření indikované psychiatrem k posouzení osobnostní struktury posuzované osoby, míry závažnosti, ev. odhalení psychologických příčin daného stavu. Psycholog, respektive psychoterapeut, zahájí a vede psychoterapii, což je forma léčby založená na změně pomocí terapeutického vztahu a dalších specifických technik zaměřených na zvládání úzkosti dle psychoterapeutického směru (nejčastěji kognitivně-behaviorální, racionální, systemická, gestahlt a další terapeutické školy).

 

Mgr. Jan Šebl

Prim. MUDr. Jakub Albrecht Ph.D.


Lékař

Prim. MUDr. Albrecht Jakub, Ph.D.

Sestra

Lenka Tichá

Telefon

Tel.:
+420 478 032 475

Ordinační hodiny

Úterý            12:30 - 14:30
Středa          12:30 - 14:30
Čtvrtek         12:30 - 14:30



Prosím, čekejte