Základní otázky a odpovědi k očkování proti COVID-19

Používané vakcíny

Na území ČR se může očkovat pouze řádně registrovanou vakcínou pro území EU (v Souvisejících odkazech najdete informace k procesu schvalování vakcín).

Vakcíny proti covid-19 jsou léčiva, která brání vzniku onemocnění způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 tím, že vyvolávají imunitní odpověď proti tomuto viru. Laicky lze říct, že vakcína tělo naučí, kde je slabina viru a jak vyvolat odpovídající imunitní reakci, aby imunita vir zahubila, než se stihne rozmnožit.

Nyní jsou dvě z existujících vakcín proti covid-19 již registrovány v EU. První schválenou vakcínou byla ta od Pfizer, po ní jde o vakcínu Moderna. Obě jsou v Česku používané.

Jak očkování funguje? Co se v mém těle stane?

Vakcíny proti covid-19 jsou léčiva, která brání vzniku onemocnění způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 tím, že vyvolávají imunitní odpověď proti tomuto viru. Laicky lze říct, že vakcína tělo naučí, kde je slabina viru a jak vyvolat odpovídající imunitní reakci, aby imunita vir zahubila, než se stihne rozmnožit.

Dostupnost bezpečné a účinné vakcíny proti covid-19 je nutná za účelem zajištění ochrany před tímto onemocněním, především u zdravotníků a zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou senioři nebo chronicky nemocné osoby.

Jak vakcíny fungují a jak dlouho účinkují?

Vakcíny účinkují tak, že připraví imunitní systém (přirozenou ochranu organismu) dané osoby tak, aby dokázal rozpoznat konkrétního původce infekčního onemocnění a bránit se proti němu. Výzkum vakcín proti covid-19 se zaměřuje na vyvolání odpovědi na celý protein (bílkovinu, tzv. spike protein neboli protein S) na povrchu koronaviru. Ten je jedinečný pro virus způsobující nemoc covid-19, nebo pro jeho část. Po očkování vakcínou se u dané osoby vyvolá imunitní odpověď. Jestliže se tato osoba později virem nakazí, imunitní systém virus rozpozná, a protože již bude připraven proti němu bojovat, danou osobu před onemocněním COVID-19 ochrání.

Jedná se ale o zcela nový virus, neexistují v současné době dostatečné poznatky o tom, jak dlouho po očkování se imunita navozená vakcínou zachová, nebo zda bude potřeba pravidelného přeočkování. Údaje ze studií imunogenicity a účinnosti v dlouhodobém měřítku poslouží jako východisko pro budoucí strategie očkování.

Ochrana při mutaci viru:

Viry obvykle mutují, tj. mění se jejich genetický materiál. Je to jejich běžná vlastnost. U různých virů toto probíhá různě rychle, přičemž mutace nemusejí nezbytně ovlivnit to, jak bude vakcína proti viru účinkovat. Některé vakcíny proti virovým onemocněním si zachovávají účinnost po mnoho let poté, kdy byly vyvinuty, a poskytují dlouhodobou ochranu. Tak je tomu např. u vakcíny proti spalničkám nebo příušnicím. Na druhou stranu u takových nemocí, jako je chřipka, se kmeny virů mění tak často a v takovém rozsahu, že složení vakcíny se musí upravovat každoročně, aby bylo účinné.

Jak vám může být po očkování a případné vedlejší účinky vakcíny:

Po očkování se může objevit bolest hlavy, únava nebo například bolest svalů. Není se čeho bát, nejedná se o příznaky nemoci. Očkováním se naše tělo a imunitní systém učí, jak bojovat s nemocí, proti které vakcína chrání. Tohle učení s sebou přináší i výše zmíněné nepříjemnosti.

 

Přibližně každý desátý člověk má po aplikaci vakcíny reakci jako je zčervenání nebo bolestivost v místě vpichu, bolest svalů, únavu, zvýšenou teplotu nebo vyrážku. Nejedná se o projevy nemoci a není důvod se bát. Právě tyto projevy se nazývají fyziologické reakce a dávají nám najevo, že náš imunitní systém pracuje tak, jak má.

Ve velmi vzácných případech se může stát, že se objeví vážnější nežádoucí účinky. Hlášeny jsou v případě MMR například febrilní křeče u dětí, otoky příušní žlázy, dlouhotrvající bolesti kloubů, meningitida či velmi vzácné postižení centrální nervové soustavy. Nežádoucí reakce na očkování jsou také alergické reakce, z toho nejvážnější je anafylaktický šok.

Prosím, čekejte