V lednu 2023 Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny (KAPIM) Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem dosáhla významného úspěchu. Získala akreditaci ATAIC (The Accreditation of Training in Anaesthesiology and Intensive Care) pro předatestační vzdělávání v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Stala se tak prvním pracovištěm svého oboru v České republice s touto evropskou certifikací.  V letošním roce KAPIM dosáhla dalšího význačného milníku. Získala status zkušebního centra pro zkoušku EDAIC Part I.

Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny ústecké Masarykovy nemocnice se v září letošního roku poprvé stane oficiálním zkušebním místem pro uspořádání prestižní evropské zkoušky EDAIC Part I. Tato zkouška, organizovaná Evropskou anesteziologickou společností (ESAIC), je mezinárodně uznávaným standardem odbornosti v anesteziologii a intenzivní medicíně.

„Zařazení mezi zkušební centra ESAIC je důležitým krokem v rozvoji mezinárodní spolupráce, a především potvrzením vysoké úrovně odborného vzdělávání na naší klinice. Tento úspěch by nebyl možný bez podpory vedení Masarykovy nemocnice a Krajské zdravotní, která hraje podstatnou roli v realizaci tohoto projektu. Rád bych také poděkoval týmu vzdělávacího střediska, se kterým naše klinika spolupracuje při přípravě a organizaci zkoušky,“ sdělil MUDr. Martin David, DESA, koordinátor pořádání zkoušky.

Zkouška se uskuteční na podzim 2025 v prostorách Vzdělávacího institutu Krajské zdravotní (VIKZ), který poskytne zázemí pro uchazeče i hostitele. Kapacita zkušebního centra je 15 osob. Do Ústí zavítá i oficiální zástupce ESAIC, který zajistí odborný dohled nad průběhem zkoušky.

Ředitel Masarykovy nemocnice MUDr. Aleš Chodacki poděkoval přednostovi KAPIM prof. MUDr. Vladimíru Černému, Ph.D., FCCM, FESAIC, za jeho dlouhodobou podporu odborného vzdělávání a významný podíl na rozvoji pracoviště. Zároveň ocenil i práci MUDr. Martina Davida, DESA, který se ujal koordinace příprav a organizace EDAIC zkoušky. „Jsem hrdý na úspěchy, který tým kliniky dosáhl. Status zkušebního místa pro tuto evropskou prestižní zkoušku je výsledkem dlouhodobé cílevědomé práce celého kolektivu,“ uvedl Chodacki.

Od 1. dubna 2025 je jmenován přednostou Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA. Specialista s bohatými zkušenostmi z kardiologického pracoviště v olomoucké fakultní nemocnici, v jehož čele stál šestnáct let, povede v Krajské zdravotní, a.s., kliniku zajišťující špičkovou kardiovaskulární péči pro obyvatele Ústeckého kraje.

„Beru to jako velkou výzvu, protože percepce kardiovaskulárního centra a kardiologické kliniky zde v Krajské zdravotní v posledních letech nebyla úplně optimální. Mým úkolem je vrátit lesk a kvalitu pracovišti jako významnému hráči v oblasti české kardiovaskulární péče a v určitých segmentech i na evropské úrovni. Je to samozřejmě velký úkol na mnoho let. Ale věřím, že se to podaří, protože mám vizi z předchozích pracovišť i zkušenosti s vedením společností. Vím tedy, jak tohoto cíle dosáhnout,“ řekl v souvislosti s nástupem do čela kliniky prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA.

Profesor Táborský přichází do Ústí nad Labem z postu přednosty I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kterou vedl od roku 2009. Pedagogické činnosti se předtím věnoval i ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Mimo řady dalších profesních aktivit byl členem habilitačních komisí a účastníkem habilitačních řízení v rámci Vědeckých rad univerzit Palackého v Olomouci, Karlovy v Praze, Plzni, Hradci Králové, Masarykovy v Brně a Komenského v Bratislavě. Mnoho let je členem zkušebních atestačních a aprobačních komisí pro specializační obor kardiologie při Ministerstvu zdravotnictví ČR a je autorem více než dvou stovek publikací v časopisech s impakt faktorem a recenzovaných odborných časopisech, podílel se na více než deseti monografiích. Je řešitelem a odborným garantem mnoha projektů. Profesor Miloš Táborský byl místopředsedou i předsedou České kardiologické společnosti ČLS JEP a v současnosti pracuje jako předseda České asociace preventivní kardiologie ČKS. Kromě klinických aktivit se výrazně věnuje problematice digitální medicíny. Je autorem tří monografií v této oblasti a pracuje v řadě projektů a aktivit spojených s digitalizací českého zdravotnictví.

„Jsem velmi rád, že jsme do čela naší kliniky získali tak renomovaného odborníka. Nový přednosta během své profesní dráhy prokázal silný tah na branku a jsem přesvědčen, že se mu brzy podaří rozšířit tým kardiologické kliniky a získat do něj nové lékaře. Loni na podzim se nám podařilo rozjet činnost tohoto důležitého zdravotnického pracoviště v prostorách nového, moderního pavilonu. A to je jistě skutečnost, která může být při rozhodování, zda nastoupit na ústeckou kliniku, dalším silným argumentem. Profesoru Táborskému přeji v jeho novém působišti úspěch,“ uvedl ředitel Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem MUDr. Aleš Chodacki.

Nová, moderní, největší a pokroková. A kdoví jaké další atributy přisuzovali současníci právě otevřenému nemocničnímu komplexu na úpatí vrchu Ressl. Nemocnice na kraji města. Je tomu přesně padesát let, kdy začala pacientům v březnu 1975 sloužit nová Nemocnice Most. Unikátní areál byl v tehdejším socialistickém Československu opravdovým zjevením. Budovy propojené suterénními chodbami umožňovaly přesuny pacientů, zásobování jednotlivých oddělení či rozvoz stravy, aniž by člověk musel vyjít ven. Efektivitu provozu umocňovalo využívání potrubní pošty, komfort pak podlahové vytápění. Otevření nové nemocnice bylo pro Mostečany velkou událostí a zážitkem. Půlstoleté výročí je jistě důvodem připomenout si, jak významným fenoménem i dnes pro obyvatele zdejšího regionu mostecká nemocnice je.

Špitály v mostecké historii

Zdravotní péče má v historickém městě Most dlouhou a bohatou historii, která začíná už na počátku 13. století. Podle dochovaných záznamů prvním mosteckým špitálem byl křížovnický, který sloužil jako útulek pro chudé a pocestné. Druhým byl špitál s kostelem sv. Ducha – město ho nechalo zbudovat v roce 1351. V 18. století byl přestavěn do dnešní podoby.

Třetím špitálem je ten, který nesl jméno sv. Lazara. Jeho vybudování je doloženo listinou z roku 1571. Společně s vojenským špitálem se stává základem budoucí nemocnice. Nemocnice měla 52 lůžek a její provoz byl zahájen v roce 1855.

Výstavba okresní nemocnice na přelomu století

V roce 1898 začala výstavba větší okresní nemocnice. V areálu se nacházel pavilon interny (70 lůžek), chirurgie (46 lůžek) a infekční (23 lůžek). K nemocnici patřila záchranná stanice, hospodářská budova, obytný dům a márnice. Okresní nemocnice byla postupně rozšiřována, až v roce 1925 měla již 459 lůžek a byla druhou největší nemocnicí v Čechách. Na konci roku 1945 se skládala ze 14 budov a čtyř nouzových dřevěných baráků. Nemocnice měla 825 lůžek a pět odborných oddělení – interní, infekční, chirurgické, ortopedické a rentgenologické. S odsunem německého obyvatelstva musela naléhavě řešit personální obsazení. Jedinou výjimku tvořily řádové sestry, většinou německé národnosti, které pracovaly v nemocnici až do dubna 1954. V roce 1946 v Mostě vznikla ošetřovatelská škola. V roce 1952 měla mostecká nemocnice 15 samostatných oddělení a sloužila jako oblastní nemocnice pro Severočeský hnědouhelný revír. Svým přístrojovým a personálním zázemím je od 60. let třetí největší nemocnicí v kraji.

Zlom přinesl verdikt zbourat starý Most

O výstavbě nové nemocnice se uvažovalo již v poválečných letech. Teprve po rozhodnutí o zbourání starého Mostu v roce 1964 se objevila nutnost výstavby nové nemocnice s poliklinikou. Stavba byla zahájena v roce 1967. V první etapě byly postaveny budovy polikliniky, blok I a II, budova okresní hygienické stanice a hospodářská budova. Ty byly uvedeny do provozu v roce 1975, o dva roky později byly dokončeny pavilony infekce, střední zdravotnické školy a ubytovny. Do roku 1992 byla dostavěna budova diagnostiky. V tomto roce měla nemocnice 1 570 lůžek.  V roce 1998 byla v areálu zrekonstruována přistávací plocha pro leteckou záchrannou službu. V roce 2004 byly nově zrekonstruovány centrální operační sály.

Klíčový poskytovatel zdravotní péče v regionu

Nemocnice v průběhu pěti dekád potvrdila své postavení klíčového poskytovatele zdravotní péče v regionu a je synonymem pro profesionalitu, péči o pacienty a inovativní přístupy v medicíně. V roce 2007 se jako druhé největší zdravotnické zařízení v Ústeckém kraji stala součástí společnosti Krajská zdravotní, v současnosti největšího poskytovatele nemocniční péče v České republice. V roce 2015 získaly šedivé pavilony areálu po rekonstrukci, která zahrnovala i optimalizaci vnitřních prostor, červenobílou barvu fasády, jak ji vidíme dnes.

Aby obstála před všemi výzvami, které s sebou nese čtvrtina 21. století, musí Krajská zdravotní i v Mostě výrazně investovat jak do zařízení a prostor, tak do lidského kapitálu a celého systému udržení a rozvoje lidských zdrojů. Některé z investic jsou již zahrnuty v Generelu nemocnice a některé z nich bude muset řešit operativně, protože turbulentní prostředí, ve kterém se v současnosti nachází celý systém poskytování zdravotní péče, před nás staví neustále nové výzvy.

Chystají se významné investiční akce

„Zásadní investici připravujeme do nové budovy urgentního příjmu, která bude zahrnovat i všechny související intenzivní obory. Chystáme rekonstrukci porodnice, tak abychom jí připravili na další desetiletí v podobě, která uspokojí současné a budoucí požadavky maminek v regionu. Je připravena kompletní rekonstrukce dětského oddělení, které společně s nejmodernější porodnicí vyřeší péči o následující generace celého severozápadního regionu Ústeckého kraje. Pracujeme na obnově a modernizaci celého pavilonu Psychiatrického oddělení a chystáme modernizace dalších oddělení,“ přibližuje Ing. Pavel Markalous, ředitel Nemocnice Most.

V neposlední řadě, ve spolupráci s Ústeckým krajem a statutárním městem Most, zde připravují řešení zajištění důstojného a atraktivního ubytování nových lékařů a sester i z jiných regionů, případně ze zahraničí. Demografický vývoj v následující dekádě vyvolá zásadní potřebu doplnění personálních zdrojů v rozsahu, který není možné zajistit stávající přirozenou obměnou. „Jsme připraveni spolupracovat se všemi zainteresovanými institucemi tak, abychom zvládli všechny zmíněné výzvy a poskytli občanům péči, kterou budou očekávat,“ dodává ředitel mostecké nemocnice.

Nemocnice na filmovém plátně a v televizi

Vracíme se k úvodní poznámce o umístění nemocničního areálu v Mostě. Známý televizní seriál Nemocnice na kraji města se začal natáčet v roce 1976 částečně právě v interiérech mostecké nemocnice. Tvůrci zde společně s herci našli inspiraci a podněty spojené s prací lékařů mostecké nemocnice, která v té době patřila k těm nejmodernějším. Prostory nemocnice se objevily i ve známém detektivním filmu Diagnóza z roku 1979, s Rudolfem Hrušínským v titulní roli.

Tajemná místa nemocnice, technické unikáty

Přestože nemocnici musel navštívit mnohý, kdo na Mostecku alespoň chvíli žil, jsou v ní tajuplná místa, o nichž většina z nás vůbec netuší.

Strojovna času

Jedním z nich je například místnost, zvaná Strojovna času, odkud se seřizují všechny hodiny v celé nemocnici. Je jich na 2 000. O jejich seřízení se stará již 50 let Petr Čondl, který v nemocnici pracuje od jejího otevření. „Hodiny se seřizují na původním zařízení centrálně, na dálku můžu seřídit čas na jakémkoliv oddělení. Někdy je ale potřeba vzít štafle a zajít to udělat ručně,“ říká pětasedmdesátiletý muž, který se zatím do úplného důchodu nechystá.

Kinosál

Málokdo také ví, že v budově B je krásný kinosál ještě s původním, překvapivě nepoškozeným nábytkem. Součástí je i jeviště s plátnem a ovladovna, odkud se dá stále promítat. Právě tady jsou uschovány původní kamenná reliéfní díla, která zdobila mezipatra nemocnice. „Kinosál je stále využívaný. Pořádají se tu workshopy, primářské porady. Pokud někdo chce, může si jej pronajmout. Kapacitu má 200 lidí,“ prozradila Eva Caklová, vedoucí údržby a správy majetku nemocnice.

Potrubní pošta

Další zajímavým zákoutím je i strojovna, kde stojí hlavní zařízení na potrubní poštu a kde se sbíhají trasy potrubí, které propojují všechny pavilony nemocnice. Potrubní pošta ještě předloni fungovala, z provozu ji však vyřadila rozbitá součástka, kterou už ale není možné sehnat. Chystá se ovšem její opětovné zprovoznění. Systém čeká renovace a opětovné využití pro přepravu lékařských zpráv, rentgenových snímků či vzorků a biologického materiálu. „Speciální kapsle se s daným obsahem vloží do terminálu, který je na každé sesterně. Jednou ze tří linek z každé budovy putuje do strojovny, kde se pomocí výhybek nasměruje na požadované pracoviště,“ vysvětluje Jan Toman, koordinátor technologické infrastruktury. Ve strojovně se nachází ještě další zajímavé historické zařízení, o které již nyní projevují zájem odborné firmy. Je jím původní stolek ­- dorozumívací zařízení od společnosti Schrack, který navazoval spojení mezi pacientem a sesternou a rovněž je dosud funkční.

Knihovna

Původní nábytek také stále slouží nemocniční knihovně, a i v archivu by se nadšencům retra bezpochyby líbilo.

Hlavní akce v rámci oslav 50. výročí nemocnice

Půlkulaté narozeniny si bude mostecká nemocnice připomínat po celý rok. V rámci oslav připravuje Krajská zdravotní několik akcí nejen pro širokou veřejnost, ale i pro žáky základních škol, zaměstnance i média. „Zmínit mohu například výstavu, která návštěvníkům prostřednictvím dobových fotografií a exponátů ukáže proměny nemocnice v čase. Tu připravujeme na letní měsíce. Již 24. dubna proběhne MED JUNIOR CAP, což je soutěž pro žáky 8. tříd základních škol se zaměřením na zdravotnické a záchranářské dovednosti, kterou připravila Nemocnice Most ve spolupráci s mosteckou střední zdravotnickou školou. Pro zaměstnance a obchodní partnery pak na podzim chystáme společenskou akci,“ prozradil David Hlinka, specialista z Úseku řízení lidských zdrojů mostecké nemocnice.

Členové FK Viagem Ústí nad Labem, z řad hráčů a realizačních týmů, přišli ve čtvrtek 10. dubna jako dobrovolní dárci krve k hromadnému odběru na Transfuzní oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Jak prozradil Lukáš Zoubele, sportovní manažer pro A tým FK Viagem Ústí nad Labem, akci s darováním krve na ústecké transfuzce A tým poprvé absolvoval již loni. „Letos jsme s sebou vzali i trenéry mládeže, jsou tu hráči áčka i béčka, a tak jsem rád, že se podílí celý klub,“ uvedl Lukáš Zoubele.

Většina dárců krve z řad sportovců tak měla za sebou zkušenost z loňska, mezi nimi i obránce prvního týmu ústeckých fotbalistů Vojtěch Čítek. „Je to pro dobrou věc, takže mě nikdo přemlouvat nemusel,“ řekl k dobrovolnému dárcovství krve.

„Je to fajn klubová akce, proto jsem se rád zapojil,“ doplnil Jiří Strnad, který je trenérem mládeže v Ústí nad Labem bezmála dvacet let a nyní má na starosti tým kategorie U15. Darovat krev chodí pravidelně a je držitelem bronzové medaile prof. MUDr. Jana Janského za deset bezpříspěvkových odběrů.

I při hromadných odběrech, na které se kromě sportovních klubů hlásí školy, firmy, organizace a další subjekty, přicházejí prvodárci. „Populace stárne a s ní i dárci krve, proto potřebujeme jejich registr obnovit. Jsme proto rádi, když k nám noví dárci začnou chodit opakovaně,“ vysvětlila MUDr. Klára Váchová, zástupkyně primáře Transfuzního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Z důvodu opravy povrchu komunikace, kanalizace a obrubníků avizujeme změny průjezdu areálem ústecké Masarykovy nemocnice. Jednotlivé etapy oprav proběhnou v době 14. – 25. 4. 2025. Omezení se dotkne především ulice Na Kabátě – dolního vjezdu k pavilonům I + T. Pro všechna osobní vozidla a vozy do 7,5t platí standardně trasa přes hlavní vjezd u lékárny, dále pak kolem budovy G, za Atrium. Objízdná trasa pro vozy nad 7,5t povede vjezdem nad horním parkovištěm, objížďkou za Atriem (pavilon A), kolem kyslíkových zásobníků, dále už standardně k budovám I + T. Pro lepší orientaci si prostudujte mapku s vyznačením dočasných dopravních změn.

Děkujeme všem za pochopení a ohleduplnost při průjezdu areálem ústecké Masarykovy nemocnice během nutných oprav.

Na Ortopedické klinice v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem odoperovali dvanáctileté pacientce deformovanou loketní kost s využitím technologie 3D tisku a virtuální reality v předoperačním plánování. Příprava proběhla v kooperaci s izraelským partnerem, hlavním světovým lídrem v oblasti nejnovějších medicínských technologií. Spolupráce Krajské zdravotní a izraelského centra bude nadále pokračovat.

Pacientkou byla dívka s deformitou předloktí a porušenou hybností loketního kloubu po dřívější zlomenině. Součástí předoperační přípravy bylo zhotovení 3D modelů kosti, tvorba modelu pro virtuální realitu a konstrukce pro pacientku specifického instrumentária k provedení operace.  Díky těmto technologiím byla operace naplánována a provedena s největší přesností. Výkon proběhl ve spolupráci a za podpory Levin Center of Surgical Innovation & 3D Printing, Tel Aviv Sourasky Medical Center – Ichilov, Izrael, které je hlavním světovým pracovištěm v oblasti použití 3D tisku a nejnovějších technologií v medicíně. 

„V rámci předoperační přípravy můžeme na našem pracovišti již rutinně operovanou kost vytisknout na 3D tiskárně a deformitu si předem osahat. Díky spolupráci s izraelským pracovištěm jsme se dneškem posunuli o další technologický stupeň. V letošním roce jsem zde absolvoval dva studijní pobyty a v rámci naší další spolupráce jsme společně již zahájili a rozplánovali nějaké projekty. Jedním z nich byla tvorba přesné šablony pro naši pacientku, podle které jsme během operace kost srovnali ve všech rovinách tak, aby byl loket znovu plně funkční. Bonusem v předoperační přípravě bylo využití virtuální reality, díky které jsme si s kolegy předem celý zákrok mohli vyzkoušet nanečisto. Zapojením těchto technologií do klinické praxe se dostáváme do pomyslné první ligy ortopedických pracovišť aplikujících do své práce inovace a přinášíme tyto možnosti pacientům našeho kraje. Za to jsem velmi rád a děkuji za podporu jak vedení Krajské zdravotní, tak izraelským tutorům“ vysvětluje MUDr. Tomáš Novotný, Ph.D., MBA, přednosta Ortopedické kliniky v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, který operaci provedl.

Výhodou tohoto moderního chirurgického postupu je zkrácení doby operace, zmenšení rozsahu operačního pole a nižší krevní ztráty. Prokazatelně tak lze dosáhnout lepších výsledků a kratší rekonvalescence. Izraelská strana zhotovila podpůrné 3D tisky pro ústeckou Masarykovu nemocnici bezplatně a její participace na operaci je základem pro další spolupráci ve výzkumu a implementaci nejnovějších technologií v České republice, a to také za podpory Velvyslanectví České republiky v Izraeli.

Mostecká nemocnice Krajské zdravotní se připojuje k Náboru hrdinů – dárců kostní dřeně. Transplantace kostní dřeně je často jedinou šancí pro nemocné leukemií nebo jinou vážnou poruchou krvetvorby. Každý čtvrtý nemocný ale svého zachránce v registru nenajde vůbec nebo ne včas. Změň to a přijď, třeba jsi něčí hrdina právě ty!

Při zápisu do registru si buďte, prosím, jistí, že jste připravení někomu pomoci. Pro pacienta nemůže být horší zpráva, než že se vhodný dárce našel, ale odmítl mu nakonec kostní dřeň darovat. Vstup do registru je jen první krok. Pokud budete následně vybráni jako dárce, je potřeba počítat s určitým nepohodlím, cestováním a časem, který pro záchranu nemocného obětujete.

• Akce se koná ve čtvrtek 10. dubna 2025 v atriu budovy B (lůžková část) Nemocnice Most, o.z., od 14:00 do 17:30 hodin, adresa: J. E. Purkyně 270, 434 01 Most

• Podmínky: věk 18-35 let, výborné zdraví, váha nad 50 kg

• Vzorky se získávají stěrem z ústní dutiny na výtěrovou štětičku. Zabere to jen 10 minut.

• Pro detailní a úplné informace o dárcovství kostní dřeně navštivte web registru www.kostnidren.cz

Formou finančního příspěvku určeného na úhradu nákladů spojených se studiem podporuje Stipendijní program Nadačního fondu Krajské zdravotní, a.s. (NF KZ), již řadu let studenty lékařských fakult a studenty vybraných nelékařských oborů, kteří v budoucnu uzavřou pracovní poměr v Krajské zdravotní. Stipendijní program vyhlásil předseda správní rady NF KZ i pro akademický/školní rok 2025–2026.

„Snažíme se motivovat studenty lékařských fakult, ale také studenty nelékařských oborů, formou stipendijních programů, protože spolupráci s nimi již v době studia považujeme za velmi důležitou. Chceme, aby u nás absolventi po ukončení studia začali pracovat a já věřím, že tato forma podpory s jistotou budoucího uplatnění ve vybrané nemocnici stabilního zaměstnavatele, jakým Krajská zdravotní nepochybně je, by mohla být pro studenty zajímavá,“ říká MUDr. Jiří Laštůvka, generální ředitel KZ.

Studenti medicíny mohou od NF KZ získat až 300 tisíc korun, budoucí zdravotní sestry až 250 000 korun, pokud se zaváží k výkonu povolání v některé z nemocnic Krajské zdravotní po dobu minimálně tří let.

Stipendium ze Stipendijního programu NF KZ může získat:

- student 6. ročníku vysokoškolského prezenčního studia v oboru lékař ve výši 150 000 Kč, pokud se současně zaváže pracovat na jednom z následujících oborů dle zdravotnického zařízení Krajské zdravotní, a.s.:

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem – plicní, anesteziologicko-resuscitační, gynekologicko-porodnické, infekční, úrazová chirurgie

Nemocnice Děčín – interní, neurologické, rehabilitační, radiodiagnostické, urgentní příjem

Nemocnice Teplice – chirurgické, dětské a dorostové (pediatrie), urologické, interní, gastroenterologie

Nemocnice Litoměřice – anesteziologicko-resuscitační, interní, chirurgické, dětské a dorostové (pediatrie), neurologické

Nemocnice Most – interní, psychiatrické, gynekologicko-porodnické,

Nemocnice Chomutov – neurologické, kožní, chirurgické, interní, ortopedické

Nemocnice Rumburk – interní, chirurgické, praktický lékař pro děti a dorost;

-  student 4. a vyššího ročníku vysokoškolského prezenčního studia všeobecné lékařství a zubního lékařství ve výši 100 000 Kč;

-  student 4. a vyššího ročníku vysokoškolského prezenčního studia v oboru farmaceut ve výši 100 000 Kč;

- student 1. ročníku vysokoškolského prezenčního studia nebo vyššího odborného prezenčního studia v oboru všeobecná sestra, dětská sestra, radiologický asistent, zdravotnický záchranář ve výši 50 000 Kč;

- student 2. ročníku a vyššího ročníku vysokoškolského prezenčního studia nebo vyššího odborného prezenčního studia v oboru všeobecná sestra, dětská sestra a porodní asistentka ve výši 100 000 Kč;

- student 2. a vyššího ročníku vysokoškolského prezenčního studia nebo vyššího odborného prezenčního studia v oboru zdravotnický záchranář, zdravotní laborant a radiologický asistent ve výši 100 000 Kč;

- student 4. a vyššího ročníku vysokoškolského prezenčního studia nebo student 1. a vyššího magisterského navazujícího studia s předpokladem následného získání specializované způsobilosti ve zdravotnictví v oborech psycholog a logoped, a student 3. ročníku vysokoškolského prezenčního studia fyzioterapie ve výši 100 000 Kč;

- student 3. a vyššího ročníku středoškolského prezenčního studia v oboru zdravotnický asistent – praktická sestra ve výši 50 000 Kč.

Studenti zařazeni do stipendijního programu si mají možnost v rámci Krajské zdravotní vybranou nemocnici či oddělení (obor), v průběhu studia změnit.  

Rozsah poskytovaných stipendií je pro jednotlivé obory omezen.

Žádosti lze podávat v době od vyhlášení do 10. 10. 2025.

Další podmínky programu zájemci naleznou na: nf.kzcr.eu

Žádost o stipendium musí být podána v termínu určeném výzvou následovně:

·        poštou na adresu Nadační fond Krajské zdravotní, a.s., Sociální péče 3316/12a, 401 13 Ústí nad Labem

·        osobně na podatelnu Krajské zdravotní, a.s., Sociální péče 3316/12a, Ústí nad Labem

·        elektronicky e-mailem podepsaným zaručeným elektronickým podpisem na e-mail: nadacni.fond@kzcr.eu

·        elektronicky do datové schránky Nadačního fondu Krajské zdravotní, a.s. – rxn3b7m

Obálka nebo zpráva by měla být označena „Stipendium“. Bližší informace lze získat v pracovních dnech u Karolíny Košvancové, telefon: +420 477 117 952, nebo e-mail: nadacni.fond@kzcr.eu

Babybox teplické nemocnice Krajské zdravotní přijal 2. dubna 2025 v 10:18 hodin miminko. Holčičce dali zdravotníci pracovní jméno Petra Středová – po lékařce, která děvčátko z babyboxu vyzvedla, a dne, kdy bylo odloženo.

„Děvčátko bylo odloženo do babyboxu nahé a špinavé. Po přijetí měřilo 47 centimetrů a vážilo 2740 gramů. Holčička je v současné době hospitalizována na teplickém novorozeneckém oddělení. Zdravotní sestry vyrozuměly sociální pracovnice, které rozhodnou, kam bude miminko dále umístěno,“ uvedla Ing. Miloslava Kučerová, tisková mluvčí Krajské zdravotní.

Babybox je v teplické nemocnici k dispozici od roku 2009. Do dneška zde bylo odloženo pět novorozenců, tři dívky a dva chlapci.

Krajská zdravotní má umístěné babyboxy i v dalších svých pěti nemocnicích. V Ústí nad Labem do něho bylo odloženo šest novorozenců, tři chlapci a tři dívky, v Děčíně jedna dívka a jeden chlapec, v Mostě čtyři děvčátka a jeden chlapec, v Chomutově jeden chlapec. V Litoměřicích dosud babybox nikdo nevyužil.

Novou kolektivní smlouvu podepsali zástupci Krajské zdravotní, a.s. a představitelé odborových organizaci, které v rámci společnosti působí. Kolektivní smlouva platí od 1. 4. 2025 a je sjednána na období do konce letošního roku, tedy do 31. 12. 2025.

Vyjednávání se zástupci odborů byla náročná a trvala několik týdnů, během kterých bylo nutné najít oboustranný kompromis mezi požadavky zaměstnanců a ekonomickými možnostmi společnosti.

„Hodně jsme diskutovali o aktuální situaci v Krajské zdravotní, stabilizaci společnosti i o plánovaném rozvoji a investicích,“ uvedl předseda představenstva Krajské zdravotní Ing. Jan Landa a dodal: „Dohodnutá kolektivní smlouva zohledňuje snahu najít vyvážený přístup mezi motivujícími podmínkami pro zaměstnance a ekonomickou realitou, kterou musí Krajská zdravotní zohlednit.“

„Nejzásadnější změnou nové kolektivní smlouvy je navýšení mzdových tarifů všech zaměstnanců o částku ve výši 1 400 Kč a to od 1. dubna 2025. Zachovány zůstávají všechny benefity pro zaměstnance, jako je například 25 dní dovolené, příspěvek na penzijní připojištění či rekreaci a řada dalších,“ doplnil Ing. Jakub Komárek, místopředseda představenstva Krajské zdravotní.