Chirurgické oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., uspořádalo v Kampusu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ve dnech 14. – 15. září 2023 odbornou konferenci s názvem „III. Ústecké chirurgické dny“. Konference, jejímž odborným garantem byl primář pořádajícího oddělení MUDr. Martin Sauer, přilákala celkem 260 účastníků z celé České republiky.

„Chtěl bych poděkovat panu primáři Chirurgického oddělení v Ústí nad Labem MUDr. Martinu Sauerovi za jeho více než dvacetileté působení v čele oddělení a za jeho práci. Navíc v době covidu byla chirurgie jako zásadní obor omezena ve své aktivitě a jak víte, my jsme situaci mnohokrát řešili. Myslím si, že kooperace mezi jednotlivými chirurgy v nemocnicích Krajské zdravotní byla obdivuhodná. Společnost díky tomu, že získala prostředky od Ústeckého kraje a z evropských fondů, dnes staví nové operační sály ve třech lokalitách, v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, Děčíně a Chomutově, jejichž vybavení bude na vysoké úrovni, odpovídající posledním novinkám v oblasti přístrojové techniky a vybavení. Chirurgům budou sloužit od roku 2024 a doufám, že dlouho,“ uvedl při zahájení konference MUDr. Petr Malý, MBA, generální ředitel Krajské zdravotní, a.s. (KZ), jehož lékařskou specializací je právě chirurgie.

Dvoudenní program setkání obsahoval 36 příspěvků. Přednášky v odborné části konference byly koncipovány do sedmi tematických bloků: Pankreas a játra, Herniologie, Robotika, operace rekta, Cévní chirurgie, Netradiční chirurgie, Mammologie, Proktologie a Naše zkušenosti aneb pojďme si říct, jak to děláme. Velmi přínosné přednášky, které zaujaly široké publikum, připravili odborníci z fakultních nemocnic v Praze a Plzni a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Kromě pracovišť z nemocnic KZ prezentovali výsledky své práce v Ústí nad Labem i specialisté z nemocnic v Liberci, Pardubicích, Znojmě, ale také z kliniky ve Weidenu ve Spolkové republice Německo. Příspěvky se věnovaly aktuálním poznatkům ve zmíněných oblastech na nejvyšší odborné úrovni. 

„V úvodu III. Ústeckých chirurgických dnů zazněla vzpomínka na výborného chirurga a člověka prof. MUDr. Vladislava Třešku, DrSc., z Plzně, který nás opustil letos v únoru. Poznatky z experimentální medicíny o virtuální realitě při operacích přiblížil přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM prof. Jiří Froněk, Ph.D., FRCS. Poslední trendy v oblasti robotické chirurgie a léčba komplikací při těchto výkonech byly tématem příspěvku doc. MUDr. Radka Pohnána, Ph.D., přednosty Chirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a kolegů z ústeckého chirurgického oddělení a gastroenterologického oddělení. Přednosta Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň prof. MUDr. Jiří Moláček, Ph.D., ve svém sdělení otevřel nový pohled a diskuzi o roli cévní chirurgie v oblasti onkochirurgie. Prof. MUDr. Petr Štádler, Ph.D., primář Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce prezentoval soubor jeho roboticky odoperovaných aortálních výdutí, který je největší v Evropě. Velmi se líbila interaktivní přednáška z Brna s možností online hlasování zaměřená na indikace a operace kýl. Od kolegů z chirurgického oddělení v mostecké nemocnici zazněly přednášky ukazující na denní rutinu a problémy každodenní chirurgie. A nemohu opomenout blok věnující se chirurgii prsu – mamologické chirurgii, který položil otázky k řešení operačních postupů. Zcela odlišný pohled na chirurgii, jak i v dnešní době může vypadat a fungovat, nám ukázala kolegyně z kliniky ve Weidenu, která byla členkou mise do Nigérie. Všichni svými vystoupeními přispěli k rozšíření pohledu na jednotlivé problematiky a všechna témata byla také živě diskutována v přednáškovém sále i kuloárech. Svým rozsahem a kvalitou řečníků konference jednoznačně překročila krajský formát,“ zhodnotil třetí ročník akce primář MUDr. Martin Sauer.

Chirurgické oddělení ústecké Masarykovy nemocnice poskytuje pacientům veškerou standardní péči odpovídající chirurgickému klinickému pracovišti. Mimo léčebně zdravotní péče je součástí práce oddělení také činnost pedagogická. Oddělení je rovněž výukovou základnou pro mediky šestého ročníku Lékařské

fakulty Karlovy Univerzity v Plzni a současně je postgraduálním a akreditovaným pracovištěm pro všeobecnou a cévní chirurgii, pro onkochirurgii II. stupně. Díky svým akreditacím je součásti Komplexního kardiovaskulárního centra, Úrazového centra, Cerebrovaskulárního centra. Současně slouží jako výukové centrum pro vyšší bakalářské studium a pro střední zdravotnickou školu.

Zdroj: info@kzcr.eu

Přednosta Neurochirurgické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., prof. MUDr. Martin Sameš, Csc., byl pozván na Brigham Cerebrovascular and Skull Base Symposium na půdě Harvard University v Bostonu. Sympozium bylo pořádáno jako 6th Brigham and Womens´s Neurosurgical Department Symposium ve spolupráci s Cerebrovaskulární sekcí Světové neurochirurgické federace WFNS (World Federation of Neurosurgical Societies). Na kongresu vystoupilo 70 zvaných neurochirurgů ze všech kontinentů, zvláštností kongresu bylo, že přednášeli pouze zvaní řečníci, přihlásit abstrakt přednášky nebylo možné.

„Přednášky na jedné z nejúspěšnějších univerzit si opravdu velmi vážím, je to úspěch celé naší země. Na toto prestižní sympozium jsme byli pozváni do sekce Challenges and Opportunities, abychom vysvětlili podstatu úspěchu cévního a iktového programu v České republice. Jsem velmi rád, že ve světě již je známa propracovaná síť národního iktového programu. Projekt léčby mrtvic Ministerstva zdravotnictví ČR byl zahájen v roce 2010 a za třináct let existence dosáhla ČR neuvěřitelných úspěchů v léčbě cévních onemocnění. V počtu operací krčních tepen a v počtu mechanických trombektomií 200 na 1 milion obyvatel za rok patří naše země k těm nejlepším na světě,“ uvedl profesor Sameš, který druhým rokem pracuje jako reprezentant Střední Evropy v Cerebrovaskulární sekci Světové federace WFNS, která mu cestu k vystoupení na Harvardově univerzitě otevřela.

Součástí zámořské cesty prof. MUDr. Martina Sameše, CSc., a doc. MUDr. Aleše Hejčla, Ph.D., byla též aktivní účast na anuálním kongresu americké společnosti CNS (Congress of Neurological Surgeons) ve Washingtonu. Docent Hejčl tam přednesl sdělení týkající se operací karotických tepen a monitorace pomocí infračerveného záření.

Zdroj: info@kzcr.eu

Umožnuje-li to stav miminka a maminky, je v zahraničí zcela běžnou situací, že po porodu odchází za několik hodin domů. Toto si dali za cíl i v Děčíně a zdejší gynekologicko-porodnické oddělení od září rozšiřuje své portfolio služeb pro maminky o možnost odejít po porodu s miminkem domů zásadně dříve než doposud.

„Dosud matky s novorozenci odcházely domů po 72 hodinách a my se budeme snažit dobu zkrátit tak, jak to mamince bude nejvíc vyhovovat. Bude záležet na ní, jestli tu bude chtít zůstat třeba jen 24 hodin. Po operačních porodech předpokládáme pobyty samozřejmě delší, a to minimálně 24 hodin. Samozřejmostí je zabezpečení další péče po nutnou dobu na nově zřízené ambulanci pro novorozence, kde pediatr dítě kontroluje další den po porodu, kdyby se objevily nějaké patologie. Když žena porodí a po dvou hodinách jde domů, nemusí se všechno projevit hned. Ambulance bude otevřená každý den od 8 do 9 hodin. Na nás je, abychom vyšli rodičkám vstříc a ony v nemocnici strávily co nejkratší dobu,“ vysvětlila vedoucí porodního sálu a šestinedělí MUDr. Klára Müllerová, která je i držitelkou nadstavbové atestace z perinatologie. Na oddělení přišla z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a má tak zkušenosti i s těmi nejkomplikovanějšími porody či komplikacemi, které můžou nastat.

Od září oddělení v Děčíně zavádí i porodní kurzy, které budou probíhat zpočátku jednou za měsíc. V případě zájmu jsou zde připraveni časem pořádat je četněji. „Jejich smyslem je maminkám co nejvíce usnadnit jejich těhotenství. Nejprve je porodní asistentky provedou po porodním sále a odpoví na případné dotazy, ve druhé části pediatr poučí rodičky o výživě těhotných, kojení či jak postupovat, když se jim novorozenec nezdá v pořádku. Dále pak fyzioterapeutka zajistí cvičení pro těhotné a ukáže, jak při bolestech zad nebo spony během rostoucího těhotenství ulevit např. vyvazováním břicha, tejpováním a podobně,“ sdělila lékařka s tím, že v případě zájmu může konzultaci s porodní asistentkou a seznámení se s porodním sálem absolvovat rodičovský pár samostatně.

Porodnice v Děčíně je rodinnou porodnicí s individuálním přístupem k rodičce a respektem k porodnímu plánu. Umožňují zde doprovod nejen u přirozeného porodu, ale i císařského řezu, poskytují rooming in. Po spontánním ale i operačním porodu ve formě císařského řezu je bonding samozřejmostí. Rodičky si mohou vybrat analgesii ve formě epidurální analgesie 24/7 nebo entonoxu či nalbuphinu. Technické vybavení pracoviště umožňuje bezdrátový monitoring plodu. Certifikovaní lékaři poskytují prvotrimestrální screening, screening druhého a třetího trimestru včetně echokardiografického vyšetření, 3D ultrazvuk včetně 3D modelu. Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Děčín již před rokem zavedlo snídaně formou bufetu.  Maminky mohou využít různé pomůcky jako je balón, matrace, možnost napářky, akupunktury, aromaterapie apod. tak, aby fyziologický porod proběhl v jejich režii.

„Chystáme možnost výběru porodní asistentky či porodníka, případně i operatéra, za poplatek,“ nastínil další plány primář MUDr. Peter Kraus, který vede děčínské oddělení od roku 2016. Porodnice je maminkami nejen z Děčínska vyhledávaným místem pro porody. Ročně se jich zde uskuteční až sedm set.

V rámci dostavby Nemocnice Děčín v následujících letech vznikne Pavilon pro matku dítě s veškerým komfortem pro pacientky, novorozence i personál.

Gynekologicko-porodnické oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Děčín, o.z., najdete i na sociálních sítích:

https://www.instagram.com/porodnice_decin/

https://www.facebook.com/porodnicedecin/

Zdroj: info@kzcr.eu

Velký úspěch si připsali specialisté Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. (KAPIM). V kritickém stavu při těžkém zápalu plic způsobeném virem chřipky letos v dubnu převzali do péče mladou pacientku. Při vstupním vyšetření po nasazení maximální možné léčby pak náhodně zjistili těhotenství. Mnoho týdnů trvající léčba byla úspěšná a dobře dopadl také porod, který maminka absolvovala na konci srpna v porodnici nemocnice v Děčíně.

„Poškození plic pacientky bylo natolik závažné, že nebylo možné zajistit dostatečnou dodávku kyslíku běžnými prostředky, tedy připojením na plicní ventilátor. Proto lékaři KAPIM a ECMO centra KZ pacientku připojili na mimotělní membránovou oxygenaci – VV ECMO. Po připojení bylo při standardním ultrazvukovém vyšetření náhodně zjištěno těhotenství pacienty, přibližně 15 týden, o němž paní v době onemocnění nevěděla. I přes možné vyšší riziko poškození plodu během kritického onemocnění se s manželem rozhodli, po konzultaci s lékaři, těhotenství nepřerušit a doufat, že vše dobře dopadne. Po téměř třech týdnech trvající mimotělní náhradě plic a třech měsících umělé plicní ventilace pacientka nabyla dostatek sil a mohla být propuštěna z jednotky intenzivní péče,“ přiblížil neobvyklý případ podrobněji MUDr. Ing. Jan Beneš, primář KAPIM.

Příběh má šťastný konec, ženě se narodil v děčínské porodnici 22. srpna zdravý chlapec. „Narodil se v 36. týdnu těhotenství císařským řezem v dobrém stavu. Po šesti dnech byli s maminkou propuštěni do domácí péče. Oba zdraví, takže vše proběhlo bez problémů,“ sdělila MUDr. Klára Müllerová, lékařka Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Děčín.

„Máme radost, děkujeme personálu KAPIM a dalším kolegům a přejeme hodně zdraví mamince i chlapci,“ připojuje MUDr. Ing. Jan Beneš.

Zdroj: info@kzcr.eu

Činnost ambulance klinické farmacie zahajuje Krajská zdravotní, a.s. (KZ) 4. září 2023 ve své nemocnici v Teplicích. Ambulance v 5. nadzemním podlaží polikliniky je určena pacientům nejen z okresu Teplice, otevřena bude pro ně od středy do pátku od 13 do 15 hodin. V dopoledních hodinách je činnost ambulance vyhrazena hospitalizovaným pacientům.

„Konzultační činnost, kterou poskytuje klinický farmaceut, jde nad rámec poradenských služeb poskytovaných praktickým lékárníkem v lékárně. Lékař hledá příčinu pacientových obtíží, klinický farmaceut se zaměřuje na optimální sestavu léčiv, která pacient k řešení svých obtíží potřebuje. Sleduje, zda se léčiva navzájem „neperou“ více než by bylo zdrávo a pokud ano, navrhuje taková opatření, která „bitvám“ mezi jednotlivými léky brání. Někdy mohou být pacientovy obtíže projevem například nežádoucího účinku léčiv – zejména v situacích, kdy pacientovi nefungují úplně ideálně játra nebo ledviny či se rozvinula masivní forma zánětu a léčivo se tak v těle může hromadit. Tyto potíže je potřeba včas rozeznat a upravit dávku medikamentu, či jej nahradit látkou s vhodnějšími vlastnostmi,“ vysvětluje Mgr. Olga Mučicová, náměstek pro řízení lékárenské péče KZ.

Do ambulance klinické farmacie musí být pacienti vždy předem objednáni. Objednat se mohou na telefon čísle 704 873 941, a to od středy do pátku mezi 8.00 – 10.00 hodin. S sebou by měli mít seznam užívaných léků, včetně jejich gramáže a frekvence užívání, dále poslední laboratorní výsledky, propouštěcí zprávu z poslední hospitalizace, jestliže byli hospitalizováni, zapsanou aktuální váhu a hodnotu krevního tlaku.

„V ambulanci nejsou předepisována žádná léčiva,“ upozorňuje ještě Mgr. Olga Mučicová.

Tato služba je plně hrazena ze zdravotního pojištění ve frekvenci 8 konzultací (po 15 minutách) za rok pro ambulantního pacienta formou vyžádané péče praktického lékaře či specialisty – nutno předložit lékařem vyplněnou a podepsanou žádanku typu K.

Pokud pacient přijde bez žádanky svého praktického lékaře či specialisty, bude mu poskytnuta klinickofarmaceutická konzultace, ale formou výkonu nehrazeného ze zdravotního pojištění.

Pro jaké pacienty je tato služba vhodná?

Pacient užívající trvale 8 a více léčiv.

Pacient s renální nebo hepatální insuficiencí (s dialýzou i bez dialýzy).

Pacient, se syndromem krátkého střeva nebo po bariatrickém výkonu.

Pacient, který má zavedenou výživu střevním vstupem (např. PEG).

Pacient, který užívá léčivo vyžadující monitoraci lékové hladiny (farmakokinetická interpretace hladin pomocí farmakokinetické modelace).

Pacient s podezřením na jakoukoliv lékovou interakci mezi užívanými léčivy.

Pacient s atypicky nízkou či naopak velmi vysokou tělesnou hmotností.

Pacient se suspektními polékovými nežádoucími účinky (kromě alergií).

Pacient, u něhož je podezření na selhávání účinnosti léčby (např. zvyšování dávky k dosažení stejného terapeutického cíle).

Zdroj: info@kzcr.eu